č. 201/2002 Sb., Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění účinném k 1.1.2024
ZÁKON
ze dne 2. května 2002
o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
120/2004 Sb. |
(k 19.3.2004) |
mění 12 novelizačních bodů, v části první též vkládá hlavu VII a § 25a |
626/2004 Sb. |
(k 1.1.2005) |
v § 16 odst. 4 ruší slova „a další plat” |
57/2006 Sb. |
(k 1.4.2006) |
v § 11 odst. 2 nahrazuje slova |
160/2006 Sb. |
(k 27.4.2006) |
v § 8 písm. a) ruší slova |
153/2009 Sb. |
(k 1.7.2009) |
vkládá nový § 32a |
503/2012 Sb. |
(k 1.1.2013) |
mění § 9 odst. 1, § 13 odst. 1, § 13c písm. a), § 13d odst. 2 písm. a), § 20 odst. 3, § 25 a § 29 |
51/2016 Sb. |
(k 1.3.2016) |
mění § 3, § 5, § 16, § 18, § 20, § 21, § 26 a § 27 |
277/2019 Sb. |
(k 1.1.2024) |
mění § 5 písm. d), § 8 písm. a), § 25 odst. 2 a § 26
ve znění zák. č. 261/2021 Sb. a č. 177/2022 Sb.
|
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ A ČINNOST ÚŘADU PRO ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Zřizuje se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad”).
(2)
Úřad je orgánem České republiky (dále jen „stát”), který
a)
jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy (dále jen „rozhodčí orgány”), správními úřady a jinými orgány,1)
b)
zpracovává právní stanoviska,
c)
plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(3)
Úřad je organizační složkou státu (dále jen „organizační složka”) a účetní jednotkou.
(4)
Sídlem Úřadu je Praha.
HLAVA II
VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU
§ 2
(1)
Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen „majetek”) namísto organizačních složek2) příslušných hospodařit s tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu3) (dále jen „příslušná organizační složka”).
(2)
Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná organizační složka.
§ 3
(1)
Úřad jedná (§ 2) v řízení
a)
před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu
1.
ke hmotné nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu4) přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč,
2.
ke hmotné nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,
3.
ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,
anebo
ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci,
b)
před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,
c)
před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 000 Kč,
d)
před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
(2)
Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d) Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.
(3)
V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.
§ 4
Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu…
