11.1.5.2.12 Odvolací řízení
JUDr. Lenka Tušerová
Právo na svobodný přístup k informacím patří mezi základní práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod (čl. 17 odst. 5), a je mu proto poskytnuta odpovídající procesní ochrana, která je zajištěna především právem podat odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o informaci (§ 16 odst. 1 ZInf). Jde přitom o klasický řádný opravný prostředek, který směřuje proti dosud nepravomocnému rozhodnutí povinného subjektu.
V praxi se nejčastěji jedná o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti orgánu obce či kraje, jakožto povinného subjektu. Tím samozřejmě není vyloučena situace, kdy žadatelova žádost byla odmítnuta rozhodnutím ústředního správního úřadu. V takovém případě přichází v úvahu řádný opravný prostředek v podobě rozkladu.
Průběh odvolacího řízení
Zákon o svobodném přístupu k informacím nemá zvláštní ustanovení o průběhu odvolacího řízení, včetně odvolací lhůty a subjektu příslušném k podání odvolání, což znamená – a citovaný zákon to i výslovně stanoví v § 20 odst. 4 písm. b) –, že se podpůrně (subsidiárně) použije správní řád, resp. modifikovaná obecná úprava správního řádu. Tyto modifikace zohledňují zvláštní nároky, které jsou na řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím kladeny.
V souladu se správním řádem činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odmítnutí žádosti, přičemž odvolání je třeba podat u povinného subjektu, který napadené rozhodnutí vydal (§ 86 odst. 1 správního řádu).
V této souvislosti nepřichází prakticky v úvahu použití ustanovení § 86 odst. 2 správního řádu, podle nějž si orgán, který vydal napadené rozhodnutí, vyžádá od ostatních účastníků vyjádření k odvolání, neboť před povinným subjektem vystupuje zpravidla toliko žadatel.
Naproti tomu ustanovení správního řádu o autoremeduře jsou podle našeho názoru subsidiárně použitelná. Podle § 87 správního řádu správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Povinný subjekt tedy může v souladu s tímto ustanovením odmítnuté informace dodatečně poskytnout, příp. poskytnout toliko jejich část. Rovněž proti rozhodnutí povinného subjektu vydaném v rámci autoremedury lze podat odvolání.
Nutno ovšem zdůraznit, že povinný subjekt může postupu podle § 87 správního řádu využít pouze v zákonem omezené lhůtě, a to lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání; v této lhůtě je totiž povinen předložit odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, pokud sám odvolání nevyhověl v plném rozsahu. Lhůta pro předložení odvolání nadřízenému (odvolacímu) orgánu je tedy podstatně kratší, než jakou stanoví správní řád.
V případě, že by povinný subjekt nepředložil v zákonem stanovené lhůtě odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, stává se nečinným a žadatel (odvolatel) může využít obrany v podobě žádosti o uplatnění opatření na ochranu proti nečinnosti, jež upravuje…