5.7.4 Pořádková pokuta
Mgr. Petra Vrábliková
§ 62
Vymezení pojmu
Pořádková pokuta je nejdůležitější a nejpružnější
nástroj správního orgánu k zajištění průběhu
a účelu správního řízení. Dlužno dodat, že až doposud
nebyl ve správním řízení (na rozdíl od řízení
soudního) příliš využíván, s ohledem na to, že
maximální zákonem č. 71/1967 Sb. stanovená výše
pořádkové pokuty 200 Kč byla směšná a uložení
takové pořádkové pokuty na chování dotčených
osob nemělo žádný efekt. Nadto náklady na její
vymožení byly následně pro správní orgán podstatně
vyšší než částka skutečně vymožená.
Nová právní úprava však z pořádkové pokuty vytvořila
nástroj pro správní orgán skutečně efektivní,
bude-li správními orgány využíván v zákonem
stanovených mezích, především tím, že posunula
horní hranici pokuty k částce 50.000 Kč, srovnatelné
s ostatními procesními předpisy, především
občanským soudním řádem a trestním řádem.
Důvody uložení pokuty
Správní orgán tak může rozhodnutím uložit pořádkovou
pokutu až do výše 50.000 Kč tomu,
kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že:
-
se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu
Správní orgán je oprávněn posoudit, zda
omluva je, či není dostatečná, nikoliv z hlediska
uplatněných důvodů, nýbrž z hlediska toho,
zda ji předvolaný alespoň něčím doložil
(kopií neschopenky, letenkou, potvrzením zaměstnavatele
apod.). Nepostačí tedy jakákoliv
omluva ("promiňte, mně se nechtělo“), nýbrž
musí být dána omluva adekvátní situaci a musí
být doložena podklady svědčícími pro to,
že se osoba na předvolání skutečně dostavit
nemohla nebo nemůže (nemoc, plánovaná
služební cesta, zpoždění dopravního spoje,
dovolená apod.).
-
navzdory předchozímu napomenutí ruší
pořádek
Napomenutí je třeba ve správním spise zdokladovat,
zpravidla do protokolu o úkonu, jehož
průběh napomínaný ruší, neprotokoluje-li
se, pak záznamem do spisu, doporučuje se požádat
o jeho připodepsání ještě další osobu –
účastníka řízení nebo jinou úřední osobu. Rušením
pořádku se rozumí nejen hluk v úředních
prostorách, nýbrž i cokoliv, co závažným
způsobem ruší úřední osoby ve výkonu činnosti
správního orgánu – od rvačky na chodbě
úřadu přes nedovolené kouření a znečišťování
prostor správního orgánu po skákání do
řeči účastníkům nebo svědkům, představitelných
a reálných situací je zde pravděpodobně
nekonečně. Musí však platit, že takové chování
závažným způsobem znesnadňuje postup
správního orgánu.
-
neuposlechne pokynu úřední osoby
Pokynem úřední osoby může být výzva
k opuštění prostor správního orgánu, výzva
k odložení svrchního oděvu, k uhašení cigarety,
ke ztišení se, k předložení listiny nebo věci,
k dostavení se ke znalci nebo ke spolupráci
se znalcem apod. Pokyn může mít podobu
značně formální (usnesení k určitému úkonu,
jež je vykonatelné i jiným způsobem), rovněž
však nemusí.
Komu lze uložit
pokutu?
Pořádkovou pokutu lze uložit nejen účastníku řízení,
ale i dalším osobám na řízení zúčastněným,
z uvedených důvodů, například svědkům, znalcům,
tlumočníkům nebo prostředníkům účastníků,
případně dalším osobám, které se účastní
úkonů správního orgánu.
Pořádkovou pokutu lze v řízení téže osobě ukládat
opakovaně, zákonný limit tvoří částka 50.000
pro jednu osobu a jedno rozhodnutí o pořádkové
pokutě. Při uložení pořádkové pokuty správní orgán
dbá, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti
následku (který osoba, jíž je pokuta
ukládána, svým chováním způsobila) a k významu
předmětu řízení. Majetkové ani sociální poměry
povinného správní orgán nezohledňuje, takový
postup by byl nezákonný.
Zásada souladnosti
procesů
Je třeba zde připomenout i zásadu souladnosti
procesů (jakož i zásadu předvídatelnosti a legitimního
očekávání na straně účastníků) ve veřejné
správě – správní řád by měl v řízeních, která
před ním probíhají, obdobné situace řešit obdobným
způsobem. Nelze připustit, aby jednou pokutu
uložil s vědomím, že povinný disponuje
prostředky, z nichž může pokutu bez dalšího
uhradit, a podruhé při obdobném prohřešku
k uložení pokuty nepřistoupil…