5.10.3.1 Příloha 1: Rozhodování bez odůvodnění

Ze závěru č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 3. 2010:

Odůvodnění nemusí rozhodnutí obsahovat, pokud se účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Z toho lze dovozovat, že se bude jednat o řízení o žádosti, neboť pouze v tomto řízení lze hovořit o tom, že správní orgán účastníkům řízení vyhověl. V řízení z moci úřední je zpravidla rozhodováno o zániku práva nebo o uložení povinnosti. Předmět správního řízení je tedy v rozporu se zájmy účastníků řízení, a proto nelze hovořit o vyhovění účastníkům, neboť tento výraz implikuje soulad obsahu vydaného rozhodnutí s vůlí a oprávněnými zájmy účastníků řízení.

Další podmínkou možnosti vynechat odůvodnění rozhodnutí je úplné vyhovění všem účastníkům řízení. Při zkoumání, zda správní orgán vyhověl v plném rozsahu, je třeba vždy vycházet z požadavků konkrétního účastníka řízení. Správní orgán vyhověl účastníkovi v plném rozsahu, pokud vyhověl všem jeho návrhům či podnětům podaným na základě § 36 odst. 2 a 3, případně obsaženým v žádosti, v nichž účastník formuluje své požadavky na rozhodnutí správního orgánu, zejména na znění jeho jednotlivých výroků. Podle § 36 odst. 3 správního řádu není třeba dát žadateli možnost vyjádřit se k pokladům pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí v případě, že správní orgán žádosti vyhoví v plném rozsahu.

Pokud správní orgán vyhoví účastníkovi řízení, lze mít za to, že vyhověl všem jeho návrhům, ve kterých formuloval požadavky na podobu rozhodnutí. Pokud správní orgán nevyhověl některým procesním návrhům účastníka řízení (například návrh na provedení důkazu, na opatření dalšího podkladu pro rozhodnutí apod.), avšak konečné rozhodnutí plně odpovídá požadavkům tohoto účastníka, lze mít za to, že správní orgán účastníkovi řízení vyhověl v plném rozsahu. Přitom lze vycházet z toho, že případná procesní pochybení…