dnes je 21.12.2024

Input:

3.4.1.5 Příloha 5: Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví

10.5.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.1.5 Příloha 5: Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví

Mgr. Petra Vrábliková

Závěr č. 45 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu – Přípustnost zastoupení ustanoveného opatrovníka.

Opatrovník ustanovený správním orgánem má možnost se nechat ve správním řízení zastoupit na základě plné moci.

Z odůvodnění:

Legislativa
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 17 odst. 1 výslovně připouštěl, aby se nejen účastník řízení, ale i jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nechal zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem. V novém správním řádu není (stejně jako v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) tato otázka přímo řešena. Jediným kritériem výběru opatrovníka je podle § 32 odst. 4 správního řádu vhodnost osoby, přičemž vhodnost spočívá ve schopnosti a předpokládané ochotě chránit práva opatrovance. Podle našeho názoru je zcela v souladu s tímto pojetím, aby opatrovník, který se nemůže určitého procesního úkonu (např. ústního jednání) účastnit nebo se domnívá, že s ohledem na povahu úkonu by ochrana zájmů opatrovance v tomto konkrétním případě byla zmocněncem zajištěna na vyšší úrovni, měl možnost se nechat zastoupit jinou osobou. Navíc lze vycházet z obecné zásady, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.

Toto pojetí odpovídá ustanovení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. To je třeba podle našeho názoru aplikovat i na opatrovníka, neboť správní řád výslovně nepožaduje, aby opatrovník vykonával funkci osobně. Podle ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu je ustanovená osoba povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Závažnými důvody je třeba rozumět především takové, které osobě objektivně brání funkci vykonávat a které způsobují, že tuto osobu nelze považovat za osobu vhodnou. Pokud by se však důvody vztahovaly pouze ke konkrétnímu úkonu nebo části řízení, je podle našeho názoru vhodnější tuto situaci řešit zastoupením opatrovníka než zrušením opatrovnictví a hledáním opatrovníka nového, a to s ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů (rychlost a hospodárnost řízení) i na faktickou situaci, kdy správní orgány mají často problém vhodnou osobu najít, pokud nikdo není ochoten tuto funkci vykonávat, a nedává tak záruku ochrany práv opatrovance. Právo na právní pomoc ve smyslu výše uvedeného ustanovení Listiny základních práv a svobod podle našeho názoru nelze opatrovníkovi odepřít, protože opatrovník nemusí být osobou znalou práva (pak by byl okruh

Nahrávám...
Nahrávám...