7.1.4 Příslušnost správního orgánu k přezkumnému řízení a účastenství
Mgr. Petra Vrábliková
§ 95
V rámci přezkumného řízení se uplatní i evolutivní zásada, vlastní řízení o řádných opravných
prostředcích. Obecně je tak k přezkumnému řízení příslušný ten správní orgán, který je nadřízeným správnímu orgánu,
který přezkoumávané rozhodnutí vydal, v případě rozhodnutí tedy v zásadě stejný orgán, který rozhoduje o případném
odvolání, resp. správní orgán tomuto orgánu přímo nadřízený. Otázku, kdo je nadřízeným správním orgánem, řeší výslovně
ust. § 178 správního řádu.
Příslušný správní orgán
Tento správní orgán zahájí přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Z uvedeného vyplývá, že tento správní orgán je rovněž příslušný k šetření v rámci předběžného posouzení věci a k přijímání podnětů k zahájení přezkumného řízení. Proto podněty k přezkumnému řízení je správní orgán prvního stupně, pokud je obdržel, povinen, s jedinou dále popsanou výjimkou, mu postoupit. Protože však nejde o podání (§ 37 správního řádu), na postoupení se postup podle § 12 správního řádu nepoužije a postoupení se děje pouze přípisem.
Devolutivní účinek se neuplatní při přezkumu rozhodnutí vydaných ústředním orgánem státní správy nebo jeho představiteli – o přezkumu rozhoduje ministr na návrh rozkladové komise podle § 152 správního řádu.
Autoremedura
V rámci přezkumného řízení je však v jednom případě aplikovatelná i autoremedura – jestliže podnět k přezkumnému řízení dal účastník řízení, z něhož přezkoumávané rozhodnutí vzešlo, může přezkumné řízení zahájit a vést správní orgán, který rozhodnutí vydal,
-
pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a zároveň
-
nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
Nejsou-li tyto podmínky splněny, i tento podnět musí správní orgán, který předat nadřízenému správnímu orgánu, pokud již provedl nějaké kroky v šetření, i tyto výsledky předá, dosud učiněnými zjištěními však nadřízený správní orgán není vázán. Jestliže správní orgán prvního stupně zahájí přezkumné řízení a nesplnění podmínek pro uplatnění autoremedury zjistí až v jeho průběhu, usnesením (pro nepříslušnost, byť nejde o nepříslušnost místní, ale funkční) postoupí věc nadřízenému správnímu orgánu, který v řízení pokračuje.
Za plné vyhovění účastníkovi se považuje, jestliže správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, v rámci přezkumu prošetří všechna tvrzení uvedená v podnětu a opatří si k jejich prokázání důkazy a po provedeném šetření rozhodne plně tak, jak je v podnětu požadováno. Jak již bylo několikrát uvedeno, podnět není podáním ve smyslu § 37, jeho obsah může být různý i z hlediska požadavků případného autoremedurního postupu. Případné nejasnosti tedy správní orgán musí odstranit, zpravidla tak učiní prostřednictvím písemné (ovšem nijak dále neformalizované) výzvy nebo podání vysvětlení podle § 137 správního řádu. Pokud ani poté není jasné, čeho se vlastně účastník podnětem (kromě zahájení přezkumného řízení) domáhá, resp. jakou podobu rozhodnutí v přezkumném řízení požaduje, nelze postup v rámci autoremedury uplatnit a správní orgán, který rozhodnutí vydal, je povinen věc postoupit nadřízenému. Není logické, aby správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal po zjištění, že sám ve věci nemůže rozhodnout, zahájené řízení zastavoval (§ 66 odst. 2) a teprve poté věc předával nadřízenému správnímu…
