dnes je 21.12.2024

Input:

6.1.8 Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

8.8.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1.8 Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

Mgr. Petra Vrábliková

§ 90, 91, 92

Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

Odvolací správní orgán je vázán zákonem, pokud jde o způsob, jakým může o podaném odvolání rozhodnout. Tyto možnosti stanoví správní řád odlišně od dosavadní právní úpravy – byť tedy některé povinnosti odvolacího správního orgánu v řízení o podaném odvolání přešly na správní orgán prvního stupně, odvolacímu správnímu orgánu práce neubylo.

  1. Zastavení odvolacího řízení, aniž by bylo dotčeno napadené rozhodnutí (§ 91 odst. 3)

    Správní orgán zastaví odvolací řízení tehdy, vzal-li odvolatel zpět své odvolání. Bylo-li podáno odvolání více odvolateli, zastaví je v rozsahu, v jakém bylo učiněno zpětvzetí (tedy ve vztahu ke konkrétnímu odvolateli a jím podanému odvolání). Řízení o odvolání zastaví jako celek pouze tehdy, vzali-li své odvolání zpět všichni odvolatelé. Řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů, dnem následujícím pak napadené rozhodnutí nabývá právní moci. Usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí odvolání má deklaratorní povahu, odvolací řízení je zastaveno ze zákona dnem doručení zpětvzetí správnímu orgánu. Usnesení se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatelé, jakož i jiní účastníci, kteří byli uvědoměni o tom, že odvolací řízení probíhá.

    Zpětvzetí odvolání lze učinit kdykoliv během odvolacího řízení, nejpozději však do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.

    Zákon nestanoví, o který z obou správních orgánů v odvolacím řízení figurujících deklaratorní usnesení vydá ani který je oprávněn přijmout zpětvzetí odvolání. Z dikce zákona se však lze domnívat, že zpětvzetí odvolání by mělo být adresováno tomu správnímu orgánu, který je příslušný přijmout podané odvolání, s ohledem na nejasnost ustanovení lze přisuzovat účinky zpětvzetí k okamžiku, kdy bylo doručeno kterémukoliv z těchto orgánů.

    Usnesení o zastavení řízení by pak měl vydat s ohledem na jeho formu správní orgán, který v danou chvíli disponuje spisem.

  2. Zrušení napadeného rozhodnutí správního orgánu a zastavení řízení

    Odvolací správní orgán zruší rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (nebo jeho část) a zastaví řízení tehdy:

    a. je-li rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné [§ 90 odst. 1 písm. a)]

    Odvolací správní orgán zde přistupuje k meritornímu přezkumu napadeného rozhodnutí, důvodem zrušení je nezákonnost rozhodnutí spočívající v jeho rozporu s právními předpisy, nezákonnost spočívající ve vadách procesu, který jeho vydání předcházel, mají-li zároveň vliv na výsledek řízení, a nesprávnost rozhodnutí, případně kombinace těchto vad. Dochází-li zároveň k zastavení řízení, znamená to, že o meritu věci (v celku nebo části) vůbec nemělo být správním orgánem prvního stupně rozhodováno; nejčastějším důvodem takového postupu bude nedostatek pravomoci správního orgánu prvního stupně, překročení věcných mezí řízení, uplynutí lhůty, v níž mělo řízení podle zákona proběhnout (klasicky u přestupků).

    b. jde-li o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a rozhodnutí v meritu věci již nabylo právní moci, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody (§ 90 odst. 2).

    Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je procesním prostředkem upravujícím mezitímně poměry účastníků do doby, než bude řízení v meritu věci pravomocně skončeno, vykonatelností (případně jinými účinky) rozhodnutí orgánu prvního stupně jeho účinky zanikají, nerozhodne-li o jeho zrušení správní orgán prvního stupně dříve. Proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je přípustné odvolání, které má samostatný osud, může proto dojít i přes zákonem stanovené krátké lhůty k rozhodnutí o nařízení předběžného opatření a stejné lhůty pro projednání jeho odvolání, k situaci, že v době, kdy odvolací správní orgán projednává odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, rozhodnutí, proti kterému bylo odvolání, již však pozbylo právních účinků, a odvolací řízení proto pozbývá smyslu. Výjimkou je situace, kdy rozhodnutí odvolacího správního orgánu může mít význam pro uplatnění náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem některým z účastníků řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno.

    c. Odvolací správní orgán zjistil, že nastala poté, co bylo napadené rozhodnutí vydáno, některá skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení (§ 90 odst. 4).

    Z důvodů uvedených v § 66 odst. 1 písm. a), e), f) a g) správního řádu zastaví řízení správní orgán prvního stupně, zjistí-li skutečnosti, které takový postup odůvodňují, a má-li dosud věc u sebe (srv. § 88 správního řádu a kap. 6/1.6 příručky). Má-li již věc odvolací správní orgán, zastaví věc sám, aniž by spis, jak bylo dříve zvykem, správnímu orgánu prvního stupně vracel, a to ihned, jakmile důvod zastavení zjistí. Zastavit řízení může ze všech důvodů uvedených v § 66 správního řádu. Meritorní přezkum napadeného rozhodnutí zde neprovádí, takže je lhostejné, zda jde o rozhodnutí zákonné, správné či nikoliv.

  3. Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal [§ 90 odst. 1 písm. b)].

    Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně, zjistí-li, že vydané rozhodnutí nebo postup, který jeho vydání předcházel, jsou nezákonné nebo je rozhodnutí nesprávné. Tedy po meritorním přezkumu. Odvolací správní orgán by neměl být věcí zbytečně zatěžován, proto důvodem vrácení věci bude především požadavek na zásadní doplnění řízení, který odvolacímu orgánu nepřísluší, stejně jako na odstranění vad procesu, který vydání napadeného rozhodnutí předcházel. Důvodem vrácení věci k novému projednání bude i povaha věci – proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné, účastník tedy pozbývá beneficium opravného prostředku. Správní orgán proto nesmí rozhodnutí změnit (a upřít tak možnost podat odvolání) též tehdy, jde-li o vady řízení nebo rozhodnutí, které je s to odstranit sám, ale některému z účastníků řízení, jemuž je rozhodnutím ukládána povinnost, by hrozila újma z důvodů nemožnosti odvolat se. V rozhodnutí, jímž se rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušuje, vysloví odvolací správní orgán svůj právní názor, který je v dalším řízení pro správní orgán prvního stupně závazný a nesmí se od něj odchýlit. Tento právní názor slouží správnímu orgánu jednak jako upozornění, kde udělal chybu, vodítko, jak ji má napravit, jakož i limit jeho rozhodování. Je však pouze zdánlivě nepřekročitelný. Správní orgán prvního stupně se od něj může odchýlit tam, kde je z doplnění dokazování zcela zřejmé, že skutkové a právní podmínky jeho rozhodnutí jsou jiné než ty, na nichž odvolací správní orgán svůj právní názor založil. Je však povinen takový postup, velmi výjimečný, řádně odůvodnit.

  4. Změna napadeného rozhodnutí nebo změna jeho odůvodnění [§ 90 odst. 1 písm. c)]

    Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí (ve výroku) nebo jeho část změní. Učiní tak tehdy, pokud může vadu rozhodnutí nebo procesu, který mu předcházel, sám odstranit nebo napravit. Za vadu je v tomto ohledu třeba považovat i vadnou interpretaci a aplikaci hmotněprávních ustanovení, na nichž je řízení založeno. Odvolací správní orgán nemůže změnit rozhodnutí ve třech případech

    • jestliže by tím některému z účastníků, jímž je zakládána povinnost, mohla

Nahrávám...
Nahrávám...