11.1.5.2.13 Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace
JUDr. Lenka Tušerová
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím zavedla s účinností od 23. 3. 2006 do českého právního řádu nový prostředek, jímž se může žadatel, který je nespokojen s postupem povinného subjektu, domáhat zjednání nápravy. Je jím stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace.
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace je podle důvodové zprávy nový institut, který vznikl jednak v souvislosti s odstraněním institutu fikce rozhodnutí (viz ust. § 15 odst. 4 ZInf ve znění platném do 22. 3. 2006), tedy k pokrytí případů, kdy povinný subjekt vůbec v zákonné lhůtě na podanou žádost nereagoval či kdy poskytl pouze část informací (popř. informace, jichž se žadatel nedožadoval) a ke zbytku (obsahu) žádosti se nevyjádřil (tedy nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti).
Ačkoliv je stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace primárně legislativně konstruována tak, aby plnila obdobnou funkci, jakou obecně ve správním řízení plní § 80 správního řádu, je podle našeho názoru nezbytné poznamenat, že uvedený procesní prostředek představuje nejenom procesní nástroj ochrany žadatele o informace v případě nečinnosti povinného subjektu, tedy v případě, kdy povinný subjekt v zákonné lhůtě neposkytne požadované informace ani nevydá negativní rozhodnutí, popř. svým postupem nevyčerpá celý předmět podané žádosti o poskytnutí informací, ale uplatní se i jako obranný prostředek, pokud jde o úhradu nákladů. V některých případech pak může mít rozhodnutí o stížnosti dokonce významné meritorní důsledky, týkající se odmítnutí poskytnutí žadatelem požadované informace a možností jeho následné soudní obrany.
V návaznosti na shora uvedené je třeba poznamenat, že stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) a c) ZInf dokonce plní roli prostředku, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního (k tomu viz dále).
Důvody podání stížnosti
Důvody pro podání stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace, pro níž zákon o svobodném přístupu k informacím zavádí legislativní zkratku "stížnost“, jsou taxativně vymezeny v § 16a odst. 1 citovaného zákona. To znamená, že z jiného než v zákoně uvedeného důvodu stížnost podat nelze.
V souladu s tímto ustanovením může žadatel podat stížnost z následujících zákonných důvodů:
a) jestliže nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 ZInf (§ 16a odst. 1 písm. a/ ZInf), nebo
b) jestliže ve lhůtě stanovené zákonem (nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí/doplnění žádosti, popř. ve lhůtě prodloužené nejvýše o deset dní) mu nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 16a odst. 1 písm. b/ ZInf), nebo
c) jestliže mu byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí (§ 16 odst. 1 písm. c/ ZInf), nebo
d) jestliže nesouhlasí s výší úhrady nákladů sdělené podle § 17 odst. 3 ZInf nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 ZInf, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací (§ 16a odst. 1 písm. d) ZInf – podrobněji viz níže).
Kde a v jaké lhůtě podat stížnost
Z hlediska formy lze stížnost podat písemně nebo ústně. Povinný subjekt jí může ve stanovené lhůtě sám zcela vyhovět, v tom případě již stížnost nepostupuje nadřízenému orgánu. Je však třeba upozornit na to, že nevyřídí-li povinný subjekt ústní stížnost ihned, musí o ní sepsat písemný záznam.
Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne:
-
doručení sdělení, jímž povinný subjekt odkázal žadatele na zveřejněnou informaci (podle § 6 ZInf);
-
doručení sdělení, ve kterém povinný subjekt informoval žadatele o odložení jeho žádosti z důvodu, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti (§ 14 odst. 5 písm. c/ ZInf);
-
doručení oznámení, jímž povinný subjekt sdělil žadateli, že za poskytnutí informace bude požadovat úhradu, včetně její výše (§ 17 odst. 3 ZInf);
-
uplynutí 15denní lhůty…
