1.3.11 Zásada rovnosti dotčených osob

1.3.11 Zásada rovnosti dotčených osob

Mgr. Ing. Lenka Bursíková

Ústavněprávní východiska zásady rovnosti představují ustanovení čl. 2 odst. 3¹Ústavy a čl. 1², čl. 3 odst. 1³, čl. 2 odst. 1⁴, ale i čl. 37 odst. 3⁵Listiny základních práv a svobod. Zákonnou garanci této zásady přestavuje institut vyloučení z projednávání a rozhodování věci.⁶

Podle § 7 odst. 1 SŘ dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.

Je určena k ochraně dotčených osob s tím, že tyto mají rovné postavení při uplatňování svých procesních práv.⁷ Nesmí být mezi nimi rozlišováno. Jejich diskriminace je zakázána. Dotčené osoby jsou si rovny. Nelze žádnou z nich upřednostňovat a "poctít" vyšší mírou vstřícnosti. To konečně správní řád potvrzuje tím, že v příslušných ustanoveních používá obecné výrazy jako "účastník", "podatel", "žadatel" nebo "dotčené osoby". Stejná procesní práva a procesní povinnosti mají všichni účastníci, a to bez výjimky, ať už jimi jsou fyzické osoby, právnické osoby, nebo organizační složky státu. Dotčená osoba nemůže uplatňovat svá procesní práva na úkor ostatních dotčených osob.

Správní orgán vyhoví návrhu účastníka, aby ústní jednání bylo veřejné, pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníkům, což stanoví § 49 odst. 3 SŘ.

Je-li žadatelů více, správní orgán přeruší řízení na požádání žadatele podle § 65 odst. 2 SŘ jen za podmínky, že s tím souhlasí všichni.

Podle § 85 odst. 2 písm. c) SŘ správní orgán nemůže na požádání účastníka vyloučit odkladný účinek odvolání, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům.

K…