5.10.6 Lhůty pro vydání rozhodnutí
JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.
Pokud má být veřejná správa vykonávána jako
dobrá správa, je nezbytné, aby úkony správní orgány
činily rychle. Ustanovení § 71 spr. ř. je jedním
z projevů zásady rychlosti, obecně upravené
v § 6 spr. ř. Podle tohoto ustanovení správní orgán
vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Ustanovení § 6 spr. ř. pak vychází ze dvou lhůt:
-
lhůta přiměřená – v případě, kdy zákon nestanovuje
lhůtu, kdy je správní orgán povinen
úkon učinit, platí, že správní orgán musí
učinit úkon ve lhůtě přiměřené,
-
lhůta stanovená zákonem – v takovém případě, v souvislosti s respektováním zákonných
požadavků na výkon veřejné správy, je
správní orgán povinen učinit úkon ve lhůtě,
která je mu stanovena zákonem.
Vydání rozhodnutí
Správní řád zavádí obecné pravidlo, že správní
orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného
odkladu.
Vydáním rozhodnutí se podle § 71 odst. 2 spr. ř.
rozumí:
-
předání stejnopisu písemného vyhotovení
rozhodnutí k doručení podle § 19 spr. ř., popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li
je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní
zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:“
-
ústní vyhlášení, pokud se podle § 72 odst. 1
spr. ř. účastník vzdá nároku na doručení písemného
vyhotovení rozhodnutí, což se poznamená
do spisu,
-
vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud je doručováno
podle § 25 spr. ř.,
-
poznamenání usnesení do spisu v případě,
že se pouze poznamenává do spisu.
Pravidlo
bezodkladnosti
O vydání rozhodnutí bez zbytečného odkladu
by se měl správní orgán pokusit vždy, přičemž se
to z povahy věci bude týkat zejména věcí "jednoduchých“. Ale i ve složitých a komplikovaných
věcech, kde je např. třeba vést rozsáhlé dokazovaní,
je obtížné právní posouzení, atd., by měl
správní orgán respektovat požadavky rychlosti
řízení a na rychlost řízení nerezignovat.
Na druhou stranu by ale zásada rychlosti neměla
jít na úkor kvality a zákonnosti řízení, potažmo
celého rozhodnutí. Nelze tudíž ve snaze o co nejrychlejší
rozhodnutí např. v rámci přestupkového
řízení opomenout ústní jednání, ledaže jsou splněny podmínky § 74 zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
a věc tak lze projednat i v nepřítomnosti obviněného z přestupku.
Pravidlo 30 dnů
V případě, že nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 spr. ř.
povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů
od zahájení řízení.
K zákonné lhůtě 30 dnů od zahájení řízení (k zahájení
řízení srov. § 44 a § 46 spr. ř.) se připočítává
doba:
-
až 30 dnů (tj. celková lhůta je 30+30 dnů),
jestliže je zapotřebí:
-
nařídit ústní jednání nebo místní šetření,
-
je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat
předvést,
-
doručovat veřejnou vyhláškou osobám,
jimž se pro kazatelně nedaří doručovat,
-
jde-li o zvlášť složitý případ,
-
nutná (tzn. že k době 30 dnů se připočte doba
blíže nespecifikovaná, ale nutná) k:
-
provedení dožádání podle § 13 odst. 3 spr. ř.,
-
ke zpracování znaleckého posudku,
-
k doručení písemnosti do ciziny.
Přerušení lhůty
Správní řád dále stanoví, že po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 spr. ř. lhůty
pro vydání rozhodnutí neběží. V souvislosti
s institutem přerušení řízení je třeba odkázat na ustanovení § 65 odst. 1 spr. ř., podle kterého lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených
v § 64 odst. 1 spr. ř., a neskončí dříve než
15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.
Rovněž je třeba poznamenat, že lhůty se vztahují jak na řízení před správním orgánem v prvním
stupni, tak na řízení přezkumná (neboli
ve druhém stupni, např. v odvolacím řízení).
V rámci opatření proti nečinnosti je nadřízený…