dnes je 8.9.2024

Input:

5.10.6 Lhůty pro vydání rozhodnutí

1.11.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.10.6 Lhůty pro vydání rozhodnutí

JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.

Legislativa
Pokud má být veřejná správa vykonávána jako dobrá správa, je nezbytné, aby úkony správní orgány činily rychle. Ustanovení § 71 spr. ř. je jedním z projevů zásady rychlosti, obecně upravené v § 6 spr. ř. Podle tohoto ustanovení správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Ustanovení § 6 spr. ř. pak vychází ze dvou lhůt:

  1. lhůta přiměřená – v případě, kdy zákon nestanovuje lhůtu, kdy je správní orgán povinen úkon učinit, platí, že správní orgán musí učinit úkon ve lhůtě přiměřené,

  2. lhůta stanovená zákonem – v takovém případě, v souvislosti s respektováním zákonných požadavků na výkon veřejné správy, je správní orgán povinen učinit úkon ve lhůtě, která je mu stanovena zákonem.

Vydání rozhodnutí

Správní řád zavádí obecné pravidlo, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

Vydáním rozhodnutí se podle § 71 odst. 2 spr. ř. rozumí:

  1. předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 spr. ř., popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:“

  2. ústní vyhlášení, pokud se podle § 72 odst. 1 spr. ř. účastník vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, což se poznamená do spisu,

  3. vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud je doručováno podle § 25 spr. ř.,

  4. poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu.

Pravidlo bezodkladnosti

O vydání rozhodnutí bez zbytečného odkladu by se měl správní orgán pokusit vždy, přičemž se to z povahy věci bude týkat zejména věcí "jednoduchých“.1 Ale i ve složitých a komplikovaných věcech, kde je např. třeba vést rozsáhlé dokazovaní, je obtížné právní posouzení,2 atd., by měl správní orgán respektovat požadavky rychlosti řízení a na rychlost řízení nerezignovat.

Na druhou stranu by ale zásada rychlosti neměla jít na úkor kvality a zákonnosti řízení, potažmo celého rozhodnutí. Nelze tudíž ve snaze o co nejrychlejší rozhodnutí např. v rámci přestupkového řízení opomenout ústní jednání, ledaže jsou splněny podmínky § 74 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a věc tak lze projednat i v nepřítomnosti obviněného z přestupku.

Pravidlo 30 dnů

V případě, že nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 spr. ř. povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.

Důležité
K zákonné lhůtě 30 dnů od zahájení řízení (k zahájení řízení srov. § 44 a § 46 spr. ř.) se připočítává doba:

  1. až 30 dnů (tj. celková lhůta je 30+30 dnů), jestliže je zapotřebí:

    1. nařídit ústní jednání nebo místní šetření,

    2. je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést,

    3. doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se pro kazatelně nedaří doručovat,

    4. jde-li o zvlášť složitý případ,

  2. nutná (tzn. že k době 30 dnů se připočte doba blíže nespecifikovaná, ale nutná) k:

    1. provedení dožádání podle § 13 odst. 3 spr. ř.,

    2. ke zpracování znaleckého posudku,

    3. k doručení písemnosti do ciziny.

Přerušení lhůty

Správní řád dále stanoví, že po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 spr. ř. lhůty pro vydání rozhodnutí neběží. V souvislosti s institutem přerušení řízení je třeba odkázat na ustanovení § 65 odst. 1 spr. ř., podle kterého lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 spr. ř., a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

Rovněž je třeba poznamenat, že lhůty se vztahují jak na řízení před správním orgánem v prvním stupni, tak na řízení přezkumná (neboli ve druhém stupni, např. v odvolacím řízení).

V rámci opatření proti nečinnosti je nadřízený

Nahrávám...
Nahrávám...