4.4 Lhůty a správní orgán
JUDr. Lukáš Potěšil
Zatímco výše jsme se zabývali obecnými pravidly pro běh lhůt a stanovením lhůt pro účastníky (dotčené osoby), níže se zaměříme na časová pravidla, která oproti tomu váží přímo správní orgán.
Správní orgán postupuje a realizuje svou pravomoc primárně ve lhůtě stanovené zákonem, případně ve lhůtě přiměřené, pokud zákon lhůtu nestanoví. Zjednání nápravy v oblasti řízení před správními orgány představuje ustanovení o ochraně před nečinností. Toto pravidlo nalezneme v již zmíněném § 6 odst. 1 správního řádu
Ustanovení § 6 odst. 1 spr. ř. vychází z existence dvou lhůt, které ovlivňují činnost správních orgánů:
-
lhůta přiměřená,
-
lhůta stanovená zákonem.
Tam, kde zákon (správní řád, nebo jiný předpis z úseku veřejné správy) stanoví určitou lhůtu, v souvislosti s respektováním zákonných požadavků na výkon veřejné správy, je správní orgán povinen učinit úkon ve lhůtě, která je mu takto stanovena zákonem. Oproti tomu v případě, kdy zákon nestanovuje lhůtu, kdy je správní orgán povinen úkon učinit, platí, že správní orgán musí učinit úkon ve lhůtě přiměřené.
Zákonné lhůty
Dodržování tohoto požadavku je zvláště důležité ve správním řízení, v němž se rozhoduje o právech nebo povinnostech konkrétních osob. Z tohoto důvodu správní řád stanoví lhůty, v nichž je správní orgán povinen provést určitý úkon.
Dožádaný správní orgán provede úkon ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení dožádání, pokud ho nelze provést bezodkladně, což stanoví § 13 odst. 3.
Podle § 42 je správní orgán povinen sdělit tomu, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, ve lhůtě do 30 dnů od obdržení podnětu, jeho vyřízení.
Správní orgán podle § 61 odst. 2 musí rozhodnout do 10 dnů o požádání účastníka o nařízení předběžného opatření.
Správní orgán prvního stupně je povinen podle § 88 odst. 1 předat spis odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).
Ochrana před nečinností
Podstatou tohoto institutu je, že se aplikuje v případech, kdy správní orgán v zákonem stanovené lhůtě nečiní žádných úkonů. Rovněž se tento institut aplikuje i v situaci, kdy v zákoně stanovená lhůta není, pak je rozhodujícím faktem, že správní orgán nejednal ve lhůtě, která by byla přiměřená povaze požadovaného úkonu. Institut ochrany před nečinností je však obecnou formou ochrany před nečinností ze strany správního orgánu. Na druhou stranu ale rychlost projednání…
