dnes je 30.10.2024

Input:

9.5 Stížnosti

11.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5 Stížnosti

Mgr. Petra Vrábliková

Současná právní úprava stížností § 175

Legislativa
Vládním nařízením č. 375/2004 Sb. byla s účinností od 1. ledna 2006 zrušena vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l. o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, tedy předpis až dosud obecně užívaný pro vyřizování stížností v oblasti veřejné správy (mimo dílčí úpravy založené pravidly pro vyřizování petic a stížností přijímanými dle obecního a krajského zřízení), a spolu s přijetím tohoto vládního nařízení sice pominuly stálé spory o charakter, platnost a kvalitu citované vládní vyhlášky, zároveň však z právního řádu zmizela jakákoliv ucelená právní úprava vyřizování stížností ve veřejné správě a byla nahrazena, poměrně málo dostatečně, ustanovením § 175 správního řádu.

Zvolené ustanovení není a nemůže být komplexní úpravou reakcí správních orgánů na stížnosti dotčených osob, je ustanovením subsidiárním, velmi obecně formulovaným, konstruovaným tak, aby posloužilo jako základní rámec pro postup správního orgánu, vůči němuž byla stížnost adresována (a orgánu jemu hierarchicky nadřízenému) za situace, kdy dotčená osoba nemůže pro řešení vzniklé situace a případnou nápravu chování úřední osoby nebo nesprávného úředního postupu použít institutu jiného (zpravidla opravného prostředku řádného nebo mimořádného, obnovy řízení, kontrolního mechanismu podle zvláštního zákona apod.).

Upravený postup však lze použít pouze v rozsahu úpravy správního řádu, tedy jde-li o postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, vykonávají-li působnost v oblasti veřejné správy.

Důležité
Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgán se stížnostmi na:

  1. Nevhodné chování úředních osob

    Tímto nevhodným chováním může být chování nebo jednání aktivní, závadné z hlediska morálky, etiky úředních osob (hrubé nebo urážlivé chování vůči dotčeným osobám, nezdvořilost, neslušné projevy při úředním úkonu nebo v souvislosti s ním, slovní nebo i fyzické napadání dotčených osob nebo přihlížejících apod.), z hlediska plnění jejich povinností (zde je hranice mezi tím, co je ještě chováním úřední osoby a co už je třeba posuzovat jako její nesprávný úřední postup, nejhůře rozpoznatelná, například nedodržení předepsaného postupu při osobní prohlídce a nevhodný komentář této prohlídky). Stejně tak sem však patří i chování nebo jednání pasivní, omisivní, tedy nekonání na místě, kde oprávněná úřední osoba konat měla. Například tehdy, kde bylo namístě, aby zabránila dalším osobám na řízení nebo úkonu zúčastněným v nevhodném chování vůči dotčené osobě, v zasahování do její osobní sféry, ve slovních nebo jiných útocích proti ní. Stížnost může směřovat pouze vůči takovému chování úřední osoby, k němuž došlo v souvislosti s výkonem veřejné správy tak, jak je definován v § 1 správního řádu.

  2. Nesprávný úřední postup

    Stížností lze napadnout jakýkoliv nesprávný úřední postup, nebo nesprávně provedený procesní úkon, pokud zákon nestanoví jiný prostředek nápravy, bez ohledu na to, zda nesprávnost v daném případě má, či nemá vliv na konečnou správnost nebo zákonnost vedeného řízení jako celku nebo aktu, v nějž ústí (nemusí jít vždy o rozhodnutí). Nemusí jít ani o postup, který je dán zákonem, zpravidla bude zakotven v podzákonném právním předpise, interní instrukci nebo není ani stanoven v žádném ze závazných pravidel, ale je obecně dodržován (na základě obecných zásad nebo doporučení). Nesprávným úředním postupem i zde může být neprovedení požadovaného nebo nutného úkonu (zejména je-li povinnost učinit jej z úřední povinnosti) nebo jeho odmítnutí, případně odmítnutí bez vysvětlení.

  3. Stížnosti proti protokolaci

    Postupem dle § 175 se dále řídí proces posuzování stížnosti proti protokolaci (§ 18 SŘ, viz kap. 2/3.4.). Stížnost mohou podat pouze osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, avšak úkonu, o němž byl protokol sepsán, se nezúčastnily. Stížnost musí být v takovém případě podána bezprostředně poté, co se s protokolem seznámily, a musí směřovat proti jeho obsahu. Zákon v tomto případě není příliš konkrétní a je obtížné posoudit, na co se toto ustanovení vztahuje, zejména s ohledem na požadavek, aby se úkonu správního orgánu v zásadě účastnily všechny osoby, jichž se týká, nebo o něm alespoň byly vyrozuměny. Není ani zřejmé, jakým způsobem se takové osoby k

Nahrávám...
Nahrávám...