9.5 Stížnosti
Mgr. Petra Vrábliková
Současná právní
úprava stížností § 175
Vládním nařízením č. 375/2004 Sb. byla s účinností
od 1. ledna 2006 zrušena vládní vyhláška č.
150/1958 Ú. l. o vyřizování stížností, oznámení
a podnětů pracujících, tedy předpis až dosud obecně
užívaný pro vyřizování stížností v oblasti veřejné
správy (mimo dílčí úpravy založené pravidly
pro vyřizování petic a stížností přijímanými dle
obecního a krajského zřízení), a spolu s přijetím
tohoto vládního nařízení sice pominuly stálé spory
o charakter, platnost a kvalitu citované vládní vyhlášky,
zároveň však z právního řádu zmizela jakákoliv
ucelená právní úprava vyřizování stížností
ve veřejné správě a byla nahrazena, poměrně málo
dostatečně, ustanovením § 175 správního řádu.
Zvolené ustanovení není a nemůže být komplexní
úpravou reakcí správních orgánů na stížnosti
dotčených osob, je ustanovením subsidiárním,
velmi obecně formulovaným, konstruovaným tak, aby posloužilo jako základní rámec pro postup
správního orgánu, vůči němuž byla stížnost
adresována (a orgánu jemu hierarchicky nadřízenému)
za situace, kdy dotčená osoba nemůže pro
řešení vzniklé situace a případnou nápravu chování
úřední osoby nebo nesprávného úředního
postupu použít institutu jiného (zpravidla opravného
prostředku řádného nebo mimořádného,
obnovy řízení, kontrolního mechanismu podle
zvláštního zákona apod.).
Upravený postup však lze použít pouze v rozsahu
úpravy správního řádu, tedy jde-li o postup orgánů
moci výkonné, orgánů územních samosprávných
celků a jiných orgánů, právnických a fyzických
osob, vykonávají-li působnost v oblasti veřejné
správy.
Dotčené osoby mají právo obracet se na správní
orgán se stížnostmi na:
-
Nevhodné chování
úředních osob
Tímto nevhodným
chováním může být chování nebo
jednání aktivní, závadné z hlediska morálky,
etiky úředních osob (hrubé nebo urážlivé chování
vůči dotčeným osobám, nezdvořilost, neslušné
projevy při úředním úkonu nebo v souvislosti
s ním, slovní nebo i fyzické napadání
dotčených osob nebo přihlížejících apod.),
z hlediska plnění jejich povinností (zde je hranice
mezi tím, co je ještě chováním úřední
osoby a co už je třeba posuzovat jako její nesprávný
úřední postup, nejhůře rozpoznatelná,
například nedodržení předepsaného postupu
při osobní prohlídce a nevhodný komentář této
prohlídky). Stejně tak sem však patří i chování
nebo jednání pasivní, omisivní, tedy nekonání
na místě, kde oprávněná úřední osoba konat měla. Například tehdy, kde bylo namístě,
aby zabránila dalším osobám na řízení nebo
úkonu zúčastněným v nevhodném chování
vůči dotčené osobě, v zasahování do její osobní
sféry, ve slovních nebo jiných útocích proti
ní. Stížnost může směřovat pouze vůči takovému
chování úřední osoby, k němuž došlo
v souvislosti s výkonem veřejné správy tak,
jak je definován v § 1 správního řádu.
-
Nesprávný úřední postup
Stížností lze napadnout
jakýkoliv nesprávný úřední postup,
nebo nesprávně provedený procesní úkon, pokud
zákon nestanoví jiný prostředek nápravy,
bez ohledu na to, zda nesprávnost v daném
případě má, či nemá vliv na konečnou správnost
nebo zákonnost vedeného řízení jako celku
nebo aktu, v nějž ústí (nemusí jít vždy
o rozhodnutí). Nemusí jít ani o postup, který
je dán zákonem, zpravidla bude zakotven
v podzákonném právním předpise, interní instrukci
nebo není ani stanoven v žádném ze
závazných pravidel, ale je obecně dodržován
(na základě obecných zásad nebo doporučení).
Nesprávným úředním postupem i zde může
být neprovedení požadovaného nebo nutného
úkonu (zejména je-li povinnost učinit jej
z úřední povinnosti) nebo jeho odmítnutí, případně
odmítnutí bez vysvětlení.
-
Stížnosti proti
protokolaci
Postupem dle § 175 se dále řídí proces posuzování stížnosti proti protokolaci (§ 18 SŘ, viz
kap. 2/3.4.). Stížnost mohou podat pouze osoby,
jichž se obsah protokolu přímo dotýká,
avšak úkonu, o němž byl protokol sepsán, se
nezúčastnily. Stížnost musí být v takovém případě
podána bezprostředně poté, co se s protokolem
seznámily, a musí směřovat proti jeho obsahu. Zákon v tomto případě není příliš konkrétní
a je obtížné posoudit, na co se toto ustanovení
vztahuje, zejména s ohledem na požadavek,
aby se úkonu správního orgánu v zásadě
účastnily všechny osoby, jichž se týká, nebo
o něm alespoň byly vyrozuměny. Není ani zřejmé,
jakým způsobem se takové osoby k…