7.1.1 Nepřípustnost přezkumného řízení
Mgr. Petra Vrábliková
Možnost přezkumného řízení je zároveň výrazně omezena tam, kde zájem na právní jistotě a ochraně práv dotčených osob výrazně převyšuje zájem na dodržení zákonnosti postupů ve veřejné správě. Tento poměr, tj. proporcionalitu zásahu do subjektivních (veřejných) práv v porovnání s dotčením veřejných zájmů, které nastalo vydáním přezkoumávaného rozhodnutí, zkoumá správní orgán po celou dobu přezkumného řízení.
Zákon však přímo stanoví, kdy k přezkumu právě z důvodů zachování právní jistoty dotčených osob přistoupit nelze za žádných okolností. Přezkumné řízení není přípustné,
-
jestliže byl rozhodnutím udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu (tedy všude tam, kde je platnost určitého ujednání podmíněna souhlasem správního orgánu, například při převodech některých státem udělovaných licencí),
-
jestliže byl povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí podle zákona č. 265/1992 Sb.,
-
jestliže bylo rozhodnuto (pouze v řízení o žádosti) ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. Takovým příkladem je například rozhodnutí o žádosti o změnu jména nebo příjmení podle zákona o matrikách, rozhodnutí o udělení státního občanství apod.
Rozhodnutí, která nelze přezkoumávat
V přezkumném řízení již nelze přezkoumávat rozhodnutí, která byla sama v rámci přezkumu vydána, takovým postupem by byla dotčena zásada ne bis in idem (nikoliv dvakrát o téže věci), a to ani tehdy, jestliže byl dodatečně zjištěn odlišný důvod k přezkumu. Obdobně, byť to zákon výslovně nestanoví, nelze přezkoumávat rozhodnutí vydaná v rámci zkráceného přezkumného řízení, ani nelze dvakrát přezkoumávat úkony podle části čtvrté správního řádu.
Přezkoumávat nelze ani rozhodnutí o předběžném opatření, pokud již rozhodnutí o meritu věci nabylo právní moci, neboť rozhodnutím o meritu věci pozbývá rozhodnutí o předběžném opatření svých účinků. Zahájí-li přesto správní orgán přezkum rozhodnutí o vydání předběžného opatření a rozhodnutí ve věci nabyde právní moci později, jakmile se o tom dozví, přezkumné řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu zastaví (i zde totiž odpadl důvod přezkumu), obdobně zastaví řízení, jestliže rozhodnutí o předběžném opatření bylo zrušeno nebo pozbylo svých účinků. Výjimkou je případ, kdy by rozhodnutí v přezkumném řízení mohlo mít význam pro případné uplatnění nároku dotčené osoby na náhradu škody.
V přezkumném řízení dále nelze přezkoumávat rozhodnutí správního orgánu druhého stupně, jímž bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí a ve věci povolena obnova řízení, pokud již bylo v rámci obnovy řízení vydáno nové rozhodnutí. (Nemusí být pravomocné, postačí jeho vydání). Naproti tomu nové rozhodnutí prvostupňové nebo odvolací již předmětem přezkumu být může.
Přezkumu konečně nepodléhá ani rozhodnutí o uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví (§ 153 odst. 2 správního řádu).
Přípustnost přezkumu
Zahájí-li správní orgán přezkumné řízení, jehož předmětem je rozhodnutí, u něhož je přezkum ze zákona vyloučen, usnesením podle § 66 odst. 2 správního řádu řízení zastaví. Takový postup by však měl být zcela výjimečný, správní orgán by totiž měl zákonem dobu, kterou mu zákon poskytuje k tomu, aby přešetřil skutečnosti nasvědčující tomu, že by přezkumné řízení měl zahájit, věnovat primárně právě zjištění, zda je ve věci přezkum přípustný. Taková skutečnost je navíc zpravidla poměrně snadno zjistitelná přímo z obsahu rozhodnutí, případně z obsahu prvního úkonu (žádosti nebo oznámení o zahájení z moci úřední), který ve věci učinil správní orgán prvního stupně – tímto úkonem je totiž zároveň vymezen předmět řízení, v jehož rámci bylo potenciálně přezkoumávané rozhodnutí vydáno.
Vyloučit některá rozhodnutí z přezkumu pochopitelně může i zvláštní zákonná úprava, přezkumné řízení je vyloučeno například ve věcech udělení azylu.
Příloha 1
Závěr č. 40 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu – Přípustnost přezkumného řízení v případě, že již bylo zahájeno soudní řízení podle hlavy páté občanského soudního řádu.
V případě, že ve věci bylo zahájeno soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu, není možné zahájit a vést přezkumné řízení podle § 94 a násl. správního řádu. Rozhodnutí vydané za těchto podmínek v přezkumném řízení je podle ustanovení § 77 odst. 1 správního řádu nicotné.
Odůvodnění:
Poradní sbor se zabýval otázkou, zda je možné zahájit a vést přezkumné řízení podle § 94 a násl. správního řádu v případě, že ve věci bylo zahájeno soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu, a zda je možné rozhodnutí vydané za těchto podmínek v přezkumném řízení považovat za nezákonné.
Podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve…
