-
především právo na to, aby v jeho věci bylo správním orgánem rozhodnuto, co nejrychleji, při zachování zásad správního řádu (zejména principu ochrany dobré víry, povinnosti správního orgánu zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, principu minimalizace zásahů do práv dotčených osob a dalších);
Správní orgán nemůže odepřít vést řízení o žádosti účastníka a jen v zákonem stanovených případech může jeho podání odmítnout, resp. řízení zastavit. To však neznamená, že by účastníku vždy musel vyhovět.
-
právo disponovat s řízením a se svými právy v rámci něj;
Toto oprávnění zahrnuje jeho právo podat žádost o zahájení řízení, návrh na jeho zastavení, přerušení, podat žádost o prominutí zmeškání úkonu, podat žádost o přiměřené prodloužení lhůty k provedení úkonu, právo zvolit si zmocněnce, podat žádost o vyznačení doložky právní moci, vzít svou žádost nebo podání zpět, podat odvolání, podnět k přezkumu, návrh na exekuci, na nařízení předběžného opatření nebo zajištění důkazu apod.
-
právo na ochranu svých práv a respekt ke své osobě ze strany správního orgánu;
Tomuto oprávnění především odpovídá povinnost správního orgánu chovat se vůči účastníkovi slušně a vstřícně, zajistit neveřejnost jednání, ochranu osobních údajů a soukromí účastníka. Účastník má především právo na to, aby byl ze strany správního orgánu přiměřeně poučen o svých právech a povinnostech, aby byl včas, a pokud možno s dostatečným předstihem uvědoměn o jednotlivých úkonech správního orgánu, aby mu byl dán prostor pro přípravu ústního jednání nebo ohledání na místě, aby byl informován o zahájení řízení z moci úřední, aby byl vyrozuměn o pokračování v přerušeném řízení, aby mu byla oznamována rozhodnutí a usnesení správního orgánu, aby mu bylo tam, kde není požadovaný správní úkon (vydání stanoviska nebo vyjádření, učinění bezprostředního zásahu apod.) učiněn, k jeho žádosti sděleno, proč učiněn být nemohl.
-
oprávnění navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Toto právo může být limitováno pouze zvláštním zákonem;
Účastníci mohou činit návrhy písemně nebo ústně do protokolu, jejich návrhy je správní orgán vždy povinen přijmout. S těmito návrhy se správní orgán musí v plném rozsahu vyrovnat v rámci odůvodnění rozhodnutí, se svou reakcí na ně – tj. zda je vzal v potaz, či nikoliv a proč, jaké důkazy opatřil a jaké skutečnosti z nich zjistil. Nevyhoví-li některému z návrhů, resp. důkazních návrhů účastníků, je povinen si vždy řádně odůvodnit, proč tak neučinil.
Z hlediska časového omezení může právo účastníka činit návrhy a navrhovat důkazy limitovat i správní orgán, pokud usnesením stanoví, do kdy mohou účastníci činit své návrhy. V usnesení musí správní orgán uvést důvod, pro který lhůtu stanovil. Usnesení se vyhotovuje a oznamuje všem účastníkům řízení. K návrhům a důkazním návrhům účastníků doručeným správnímu orgánu po datu v usnesení stanoveném se v řízení nepřihlíží.
-
právo vyjádřit v řízení své stanovisko;
Účastník má právo, nikoliv povinnost, vyjádřit v řízení své stanovisko, a to rovněž kdykoliv v průběhu řízení a k jakékoliv jeho části – k úkonu správního orgánu nebo jiného účastníka, důkazu nebo způsobu jeho provedení. Příležitost stanovisko vyjádřit, ať již písemně, nebo ústně, mu musí správní orgán vždy dát, nejpozději pak před tím, než rozhodne ve věci, v podobě vyjádření k podkladům řízení.
-
právo, aby mu správní orgán na vyžádání poskytl informace o řízení;
Žádost může účastník správnímu orgánu směřovat písemně nebo ústně, reakce správního orgánu na tuto žádost musí být vždy písemná, pokud účastník výslovně neprohlásí, že mu ústní odpověď postačuje. Informací o řízení má správní řád na mysli informace o procesních otázkách – především o tom, kdo je oprávněnou úřední osobou (s čímž se pojí právo účastníka podat námitku podjatosti proti takové osobě), o stavu řízení, o tom, kdo je jeho účastníkem, o tom, jaké jsou podklady pro vydání rozhodnutí, jaké podklady si vyžádal, jaké mu již byly doručeny, kdy lze předpokládat vydání rozhodnutí, jaké úkony ve věci učiní, apod. Povinnosti správního orgánu informovat účastníka se nelze zprostit výzvou k nahlédnutí do spisu, na stranu druhou poskytnutí informace nemůže být na újmu rychlosti a hospodárnosti řízení a správní orgán nadměrně zatěžovat – měla by tedy být stručná, jasná a výstižná. Informace by měla být neutrální, neměla by, i když to zákon nezapovídá, obsahovat názory a hodnotící stanoviska správního orgánu k předmětu řízení, neboť by tím, zpravidla proto, že je poskytována jen některému účastníku v řízení, došlo k porušení rovnosti účastníků v řízení. Součástí toto práva je rovněž právo účastníků a jejich zástupců nahlížet do spisu, činit si z něj výpisy, opisy a právo na to, aby jim správní orgán za poměřený poplatek zhotovil jejich kopie.
-
oprávnění vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí před tím, než správní orgán rozhodnutí vydá.
Správní orgán je povinen, dříve než vydá rozhodnutí, vyzvat účastníky k tomu, aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí a případně se k nim vyjádřili. Výzva musí obsahovat údaje nezbytné k tomu, aby účastníci skutečně mohli svého práva využít, tj. že správní orgán shromáždil podklady, které považuje za nezbytné pro vydání rozhodnutí, kde a do kdy je možné do nich nahlédnout a v jaké lhůtě bude přibližně vydáno rozhodnutí. Po tomto oznámení by již neměl podklady doplňovat,…
