5.8 Přerušení řízení
Mgr. Petra Vrábliková
§ 64, 65
Přerušení řízení je stav, kdy lhůty k provádění
úkonů v řízení a především zákonná lhůta k vydání
rozhodnutí neběží.
Institut přerušení
řízení
Přerušení řízení je však podle nové správní
úpravy fakultativní, nepovinné. Správní orgán
k němu přistoupí tehdy, má-li za to, že je potřebné.
Funkcí přerušení řízení totiž není pouze
to, že neběží lhůty pro vydání rozhodnutí, nýbrž
může v mnoha případech být i stimulace účastníka
k tomu, aby vykonal úkon, který není
v pravomoci správního orgánu, nebo k němu dal
podnět. Přerušení řízení, zvláště pak v řízení
o žádosti, mu dává najevo, že bez jeho další aktivity
v řízení nebude pokračováno. Přerušením
řízení může být ale sledována i ochrana práv
účastníka, například nemá-li procesně nezpůsobilý
účastník v řízení zástupce, který by mohl
chránit jeho práva v úkonech, které by mohly v řízení nastat, než mu takový zástupce (opatrovník)
bude ustanoven.
O přerušení řízení rozhoduje správní orgán usnesením,
které se vyhotovuje v písemné formě
a doručuje se všem účastníkům řízení. Proti
usnesení je přípustné odvolání (které tradičně nemá
odkladný účinek).
Přerušení řízení
o žádosti
V řízení o žádosti správní orgán může řízení přerušit:
-
Současně z výzvou, kterou žadateli dal k odstranění
vad žádosti podle § 45 odst. 1 správního
řádu. V zásadě důvodem pro přerušení
řízení by měly být pouze takové vady žádosti,
které brání jejímu dalšímu projednání. Výzva
sama není správním aktem a od usnesení
o přerušení řízení by měla být oddělena. Řízení
lze přerušit na dobu neurčitou, do uplynutí
stanovené lhůty nebo explicite od doby, než
účastník vady žádosti odstraní.
-
Současně s výzvou k zaplacení správního poplatku,
který je spojen s určitým úkonem v řízení
a s určením lhůty k jeho zaplacení. I tam,
kde zákon stanoví, že určitý úkon je zpoplatněn
podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, a do doby, než bude oplatek
zaplacen, správní orgán úkon neprovede, je
přerušení z důvodu nezaplacení správního poplatku
fakultativní. § 5 odst. 5 zákona o správních
poplatcích totiž stanoví, že lhůty pro vydání
rozhodnutí stanovení zvláštními právními
předpisy neběží v době ode dne doručení
výzvy nebo platebního výměru k zaplacení
poplatku až do prokazatelného zaplacení poplatku.
Přerušil-li správní orgán řízení z tohoto
důvodu, pokračuje v něm poté, co je mu předložen doklad o zaplacení správního poplatku.
-
Probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo
správní orgán
-
dal k takovému řízení podnět správnímu orgánu
nebo jinému orgánu veřejné moci,
který je k rozhodnutí o předběžné otázce
kompetentní (§ 57 odst. 1 písm. a/ správního
řádu); v případech stanovených zvláštním
zákonem takový podnět je povinen dát;
-
vyzval účastníka nebo jinou osobu, aby podala
žádost o zahájení řízení před příslušným
orgánem (§ 57 odst. 1 písm. b) správního
řádu), lze-li řízení o předběžné otázce
zahájit jen na základě takové žádosti;
-
je-li sám k řešení předběžné otázky příslušný,
ale nelze o ní rozhodnout ve společném
řízení, učiní úkon směřující k zahájení takového
řízení (§ 57 odst. 4 správního řádu),
zpravidla zahájí řízení z moci úřední;
Za úkon správního orgánu se považuje i předání
písemnosti k doručení (§ 19) a vyvěšení
písemnosti na úřední desce.
Předběžná otázka je takovou otázkou, na níž
závisí výsledek řízení před správním orgánem,
ale není z nějakého důvodu možné, aby
si správní orgán o ní učinil úsudek sám (srv. §
57 a kap. 5/6 publikace). Přerušit řízení může
správní orgán tehdy, jestliže řízení o předběžné
otázce sám vyvolá (a to i zprostředkovaně).
-
Do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému
účastníkovi, nemá-li tento zákonného
zástupce, nemůže-li v řízení za něj
zákonný zástupce vystupovat,…
