3.5.3.2 Příloha 2

Podle § 38 odst. 6 správního řádu jsou z nahlížení do spisu vyloučeny jeho části obsahující utajované informace. S tím souvisí také § 17 odst. 3 správního řádu, podle kterého se z důvodu ochrany utajovaných informací uchovávají písemnosti obsahující tyto informace odděleně, stanoví-li tak zvláštní zákon. Z toho lze dovodit, že správní řád respektuje ochranu utajovaných informací, která je obecně stanovena v zákoně č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti¹.

Zvláštní režim zacházení s utajovanými informacemi upravuje § 38 odst. 6 správního řádu.² Z uvedeného vyplývá, že § 38 odst. 6 správního řádu je zvláštním ustanovením upravujícím nakládání s utajovanými informacemi ve vztahu k zákonu o ochraně utajovaných informací, neboť umožňuje účastníku řízení nebo jeho zástupci při splnění podmínek (utajovanou informací byl proveden důkaz, osoba nahlížející musí být poučena o svých právech a povinnostech a o tomto poučení byl sepsán protokol, nelze pořizovat kopie nebo výpisy a další níže rozvedené podmínky) nahlížet i do těch částí spisu, do nichž jinak nahlížet nelze.

Právo účastníků řízení seznámit se a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, které je zaručeno v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a pro účely správního řízení blíže konkretizováno § 36 odst. 3 správního řádu, se pak dostává do střetu s ochranou veřejného zájmu, kterým lze v tomto případě rozumět ochranu utajovaných informací. Konfliktem práva na informace s veřejným zájmem na ochraně utajovaných skutečností se zabýval také nález Ústavního soudu ČR vyhlášený ve Sbírce zákonů pod číslem 105/2004. V tomto nálezu bylo konstatováno, že utajování informací je sice zásahem do základních práv a svobod, jako je svoboda projevu nebo právo na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, ale s ohledem na čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR je třeba dát přednost mezinárodněprávním závazkům k utajování určitých informací, na jejichž utajení existuje veřejný zájem. Utajení určitých informací není často pouze v zájmu České republiky, ale také v zájmu dalších států a s ohledem na tyto mezinárodněprávní veřejné zájmy by tedy bylo možné prolomení práva na informace. Analogicky by pak měla existovat také možnost prolomení práva na vyjádření se ke všem prováděným důkazům v řízení podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod s ohledem na čl. 17 odst. 4 Listiny a čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR.

Správní orgán musí v konkrétním případě zvážit, zda v dané věci převáží veřejný zájem na ochraně utajovaných informací (chráněných zákonem č. 412/2005 Sb.), nebo právo účastníka řízení seznámit se s částmi spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz. Převáží-li veřejný zájem s ohledem na čl. 1 odst. 2 Ústavy ČR a usnesením se nahlédnutí do spisu odepře, musí být tato skutečnost také náležitě odůvodněna. Určité vodítko lze nalézt v § 63 odst. 8 a § 133 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací. Podle § 63 odst. 8 zákona o ochraně utajovaných informací nelze v řízení před orgánem státu³ zprostit fyzickou osobu povinnosti mlčenlivosti, pokud by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České…