10.2.3 Průběh přestupkového řízení
prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.
Zásady oficialia a zásada ne bis in idem
Přestupky projednávají správní orgány podle zásady oficiality. To znamená, že správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední. Důvodem pro zahájení řízení může být poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo oznámení o přestupku. Je zřejmé, že vlastnímu zahájení přestupkového řízení musí předcházet určité skutečnosti, na nichž záleží posouzení toho, zda je zahájení řízení o přestupku důvodné.
Podle procesní zásady ne bis in idem lze o témže přestupku lze vést proti téže osobě pouze jediné řízení. Nikdo nemůže být opětně obviněn z totožného deliktu za skutek, o němž se již proti němu vede přestupkové nebo trestní řízení. Rovněž nikdo nemůže být obviněn z přestupku za skutek, o němž již bylo v jiném řízení proti němu pravomocně rozhodnuto tak, že se skutek nestal, že jej nespáchal obviněný či že skutek není trestný. To platí i při rozhodnutí o tom, že se spáchání skutku nepodařilo obviněnému prokázat, že stíhání bylo zastaveno, že bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého. Pokud by však podezřelá osoba spáchala několik přestupků v jednočinném souběhu, může být obviněna z jiného přestupku, byť jej spáchala týmž skutkem.
Postup před zahájením řízení
Kontrolní a dozorové postupy se často provádějí mimo rámec správního řízení. Správní řád formalizuje zajišťování důkazů před zahájením řízení. Kontrolní řád stanoví, jak se protokolují kontrolní zjištění s uvedením nedostatků a označením právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Osoba, které se zajištění důkazu přímo dotýká, jakož i osoba, která je detailně seznámena s obsahem protokolu o kontrole, má tedy dobrou příležitost zjistit, čeho se bude týkat případné přestupkové řízení. Při zvažování svého postupu může správní orgán zjišťovat další informace, například může požadovat nezbytná vysvětlení.
Vedle poznatků z vlastní dozorové a kontrolní činnosti jsou obvyklým podnětem k řízení oznámení o podezření ze spáchání přestupku. Oznamovatel může požádat, aby mu správní orgán sdělil ve lhůtě 30 dnů, že řízení zahájil, anebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému orgánu.
Mají-li policejní orgány nebo jiné úřady důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a nejsou-li samy příslušné k jeho projednání, oznamují tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu bez zbytečného odkladu. V oznámení uvedou zejména to, kdo je podezřelým z přestupku, popis skutku, ve kterém je přestupek spatřován, místo a čas, kdy měl být přestupek spáchán, zákonné ustanovení obsahující skutkovou podstatu předmětného přestupku a případné důkazní prostředky.
Předběžné šetření
U některých přestupků mají policejní orgány povinnost učinit před oznámením předběžné šetření, aby mohla být identifikována podezřelá osoba a byly zajištěny důkazní prostředky. To se týká zejména přestupků proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, v jehož důsledku došlo k ublížení na zdraví z nedbalosti, proti majetku, proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě, proti pravidlům silničního provozu a na úseku požární ochrany. O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam a učiní oznámení příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví. Orgány policie nebo jiné správní orgán provádějí bez zbytečného odkladu na žádost příslušného správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupku, k projednání přestupku a k výkonu rozhodnutí.
Důvody předání nebo odložení věci
Než může být zahájeno přestupkové řízení, je třeba zjistit, zda nejsou naplněny důvody předání nebo odložení věci. K předání věci dochází, jestliže správní orgán není věcně nebo místně příslušný pro její projednání. Věc musí být odložena ze zákonem stanovených důvodů, zjistí-li se, že podnět neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci, že podezřelá osoba není za přestupek odpovědná, nelze-li podezřelou osobu identifikovat, anebo bylo-li již o skutku jinak dostatečně rozhodnuto. Správní orgán může věc usnesením odložit i tehdy, jestliže podezřelý z přestupku spáchal jedním skutkem více přestupků, které nebyly projednány ve společném řízení, a uložený správní trest lze považovat za postačující, anebo je hrozící správní trest bezvýznamný vedle trestu, který byl podezřelému z přestupku uložen v trestním řízení za jiný skutek. O odložení se rozhodne usnesením, není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak. Usnesení o odložení věci však nebrání případnému pozdějšímu zahájení řízení.
Zahájení řízení
K zahájení řízení v případě přestupku ublížení na zdraví, narušení občanského soužití, přestupku proti majetku spáchaného mezi osobami blízkými nebo přestupku ublížení na cti je nutné získat souhlas osoby přímo postižené spácháním přestupku, nejde-li o osobu…
