11.1.4.3 Řízení ve věcech pojišťoven

11.1.4.3 Řízení ve věcech pojišťoven

JUDr. Mgr. Luboš Jemelka

Nová právní úprava

K této kapitole je třeba úvodem uvést, že vychází již z ustanovení nového zákona o pojišťovnictví – zákona č. 277/2009 Sb. Tento nový zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 31. srpna 2009 pod číslem 277 a nabyl účinnosti od 1. ledna 2010. Svůj vztah ke správnímu řádu nijak výslovně neupravuje (na rozdíl od § 38 předchozího zákona o pojišťovnictví) a vedení správních řízení podle něj je postaveno více méně na obdobných principech, jaké platily podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

Výkon pojišťovací činnosti

Základním předpokladem pro výkon pojišťovací činnosti na území České republiky je stejně jako v případě bank získání povolení od České národní banky, které má povahu rozhodnutí ve správním řízení. Vlastní pojišťovací činnost může být provozována pouze v rozsahu tohoto povolení. Vedle samotných pojišťoven, resp. zajišťoven pak mohou činnost týkající se pojišťovnictví vykonávat také pojišťovací zprostředkovatelé nebo samostatní likvidátoři pojistných událostí. Ti však mohou vykonávat pouze tzv. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, a to pro pojištění provozované pojišťovnou (s příslušným povolením) a teprve po registraci provedené podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů.

Pojišťovny ze zemí mimo EU

Pojišťovny ze zemí mimo Evropskou unii mohou na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím své pobočky, a to na základě povolení České národní banky. Musí proto projít celou "povolovací“ procedurou stejně jako tuzemské pojišťovny, a to bez ohledu na to, že jim již v minulosti bylo povolení k výkonu pojišťovací činnosti uděleno v jiném státě (povolení udělené mimo Evropskou unii není totiž v tomto případě relevantní).

Pojišťovny ze zemí EU

Naproti tomu jsou pojišťovny z jiných států Evropské unie oprávněny provozovat pojišťovací činnost na území České republiky buď na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jim bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejich sídla (povolení České národní banky již tedy nepotřebují). Před zřízením své pobočky na území České republiky však musí pojišťovna z jiného státu Evropské unie informovat Českou národní banku – sdělit jí nezbytné skutečnosti vymezené zákonem (obchodní plán, rozsah její pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území České republiky, organizační strukturu pobočky apod.). Česká národní banka musí následně do dvou měsíců od obdržení výše uvedených informací informovat příslušný orgán dohledu domovského státu pojišťovny o podmínkách přijatých z důvodu veřejného zájmu, za kterých může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky.

Pobočka pojišťovny z jiného členského státu Evropské unie může být zřízena a zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá zřídit na území České republiky tuto svoji pobočku, obdržela prostřednictvím příslušného orgánu dohledu domovského členského státu Evropské unie informaci České národní banky o podmínkách činnosti pobočky na území České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení výše uvedených informací České národní bance. Pokud by tedy Česká národní banka v rámci této lhůty žádné informace neposkytla, nastala by přímo ze zákona fikce, že se tak stalo. Nejedná se zde tedy o fikci pozitivního rozhodnutí, ale o fikci splnění jednoho z požadovaných předpokladů pro výkon činnosti.

Vedle toho je pojišťovna z jiného státu Evropské unie oprávněna provozovat svoji činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby za podmínky, že o tom předem informuje příslušný orgán dohledu svého domovského státu a České národní bance jsou tímto orgánem dohledu poskytnuty informace a doklady o rozsahu pojišťovací činnosti nebo o tom, že pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

Podmínky pro udělení povolení

Pro udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti je podmínkou nejen to, aby měla pojišťovna právní formu akciové společnost či družstva nebo měla zákonem stanovenou výši základního kapitálu (srov. § 18 zákona o pojišťovnictví s ohledem na typ pojistného odvětví), ale také to, aby nenastaly skutečnosti uvedené v § 13 odst. 6 zákona o pojišťovnictví, které udělení povolení vylučují. Jedná se například o to, že by navrhovaní členové statutárních nebo dozorčích orgánů pojišťovny nesplňovali podmínku důvěryhodnosti nebo nedávali s ohledem na svou kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu řádného řízení pojišťovny, nebyla by dána jistota finanční stability pojišťovny, existovalo by důvodného podezření, že kapitál pojišťovny pochází z trestné činnosti nebo neidentifikovatelných zdrojů apod. Na jednu stranu stanoví zákon taxativní výčet důvodů, při kterých nemůže Česká národní banka povolení udělit (nenastanou-li tyto důvody a jsou-li splněny všechny předepsané podmínky, dává zákon žadatelům nárok na udělení povolení), na druhou stranu však používá neurčité právní pojmy, které by mohly být vyloženy různě, a dávají tedy rozhodovacímu orgánu přece jen určitou volnost. Pro úplnost pak dodám, že povolení udělené Českou národní bankou je platné pro všechny členské státy EU a opravňuje pojišťovnu za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví k provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu EU, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

Žádost o udělení povolení

V § 15 zákona o pojišťovnictví jsou uvedeny jako náležitosti pouze výše základního kapitálu pojišťovny, identifikační údaje týkající se zakladatelů pojišťovny, členů jejího představenstva, dozorčí rady, kontrolní komise či odpovědného pojistného matematika. Vedle toho je třeba k žádosti přiložit stanovy, obchodní plán nebo doklady o bezúhonnosti a důvěryhodnosti osob, u kterých to zákon vyžaduje. Přímo zákon pak blíže specifikuje, co musí obsahovat například zmíněný obchodní plán. Další podrobnosti týkající se dokladů přikládaných k žádosti upravuje prováděcí vyhláška k zákonu o pojišťovnictví, kterou je vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, vydaná na základě § 136 zákona o pojišťovnictví.

Zřízení pobočky v jiném státu EU

Pokud hodlá tuzemská pojišťovna zřídit pobočku na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna informovovat před zahájením své činnosti Českou národní banku o této skutečnosti, o obchodním plánu pobočky (včetně výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti) nebo například o organizační struktuře pobočky. Česká národní banka tyto informace posoudí a do 3 měsíců od jejich obdržení je písemně sdělí příslušnému orgánu dohledu. Pokud by nebyly splněny podmínky pro zřízení této pobočky, Česká národní banka ve lhůtě 3 měsíců rozhodne o odmítnutí sdělit příslušnému orgánu dohledu tyto informace. Vydala by zde rozhodnutí ve správním řízení. Fakticky by se jednalo o řízení zahájené z moci úřední (bylo by nutné zaslat pojišťovně oznámení o zahájení správního řízení), protože zde před vydáním tohoto rozhodnutí žádné řízení neprobíhalo. Jako odchylka od správního řádu (podle mě však důvodná) je zde pak stanoveno, že rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Zřízení pobočky mimo EU

V případě, že by tuzemská pojišťovna hodlala zřídit pobočku na území nečlenského státu Evropské unie, musí rovněž informovat Českou národní banku o výše uvedených skutečnostech. Česká národní banka tyto informace posoudí a nemá-li námitek, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení těchto informací pojišťovně své souhlasné stanovisko. Informace nejsou na rozdíl od případu zřizování pobočky v členském státě EU sdělovány zahraničnímu orgánu dohledu, protože ten zde bude muset vydat samostatné povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pokud by se Česká národní banka nevyjádřila v této lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí. Pokud jsou námitky shledány, musela by Česká národní banka zřízení pobočky zamítnout. Opět by se zde jednalo o rozhodnutí vydané v řízení zahájeném z moci úřední.

Závaznost stanoviska

Zmíněné stanovisko České národní banky musí být tedy ke zřízení pobočky souhlasné. Nejedná se však o závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu, které je vydáváno jen pro jiný správních orgán v rámci řízení, které vede. O závazné stanovisko se nejedná ani například při udělování povolení pojišťovně ve skupině (jedná se o případy, kdy je tuzemská pojišťovna osobou ovládanou pojišťovnou z jiného členského státu nebo osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající pojišťovnu z jiného členského státu), kdy si Česká národní banka vyžádá stanovisko příslušného orgánu dohledu dotčeného státu. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně nestanoví, že by toto stanovisko bylo závazné, mohla by se od něj Česká národní banka v odůvodněných případech odchýlit. V praxi však k tomu nebývají důvody a vyjádření dohledového orgánu jiných států, byť nezávazné, není důvod nerespektovat. I kdyby však toto stanovisko závazné bylo, nejednalo by se o závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu, které se týká pouze závazných stanovisek "správního orgánu“ ve smyslu § 1 správního řádu, nikoli tedy orgánů jiných států. V případě přezkoumávání tohoto stanoviska by proto nebylo možné využít postup podle § 149 odst. 4 a 5 správního řádu a jeho přezkoumání by bylo de iure neupraveno a bylo by nutné vycházet pouze z obecných principů evropského správního práva.

Procesní odchylky

Zvláštní je zde rovněž lhůta pro rozhodnutí o žádosti, která činí maximálně 6 měsíců ode dne jejího doručení České národní bance. Délka této lhůty by se sice mohla zdát na první pohled jako příliš dlouhá, vzhledem k rozsahu předložených žádostí a zejména k závažnosti této problematiky však nelze význam tohoto typu rozhodování podceňovat a tato lhůta proto není nijak nepřiměřená. Zákonodárce v tomto případě zdůraznil šestiměsíční lhůtou potřebu velmi důkladného posouzení žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti, protože uznal, že zájem na rychlosti řízení je v tomto případě menší než zájem na tom, aby pojišťovna skutečně splňovala všechny zákonem podrobně vymezené předpoklady a mohla tak řádně vykonávat svoji činnost.

Povolení k pojišťovací činnosti

Povolení k provozování pojišťovací činnosti je rozhodnutím, které musí splňovat náležitosti podle § 67 a násl. správního řádu. Dále z něho musí být zřejmé, na jaká pojistná odvětví se vztahuje. Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v příloze č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně tyto činnosti zabezpečit. Pouze pro úplnost pak dodám, že oprávnění k provozování pojišťovací činnosti nevzniká již právní mocí tohoto rozhodnutí, ale až zápisem pojišťovny do obchodního rejstříku.

Další řízení

Zákon o pojišťovnictví zná také celou řadu dalších správních řízení, ve kterých Česká národní banka schvaluje či zamítá určité skutečnosti. Podle § 40 zákona o pojišťovnictví schvaluje Česká národní banky například též změny v činnosti tuzemské pojišťovny. Rovněž zde je stanovena jak speciální lhůta pro vyjádření souhlasu (ta činí tři měsíce od obdržení všech zákonem stanovených informací), tak také fikce souhlasu, pokud se Česká národní banka v této lhůtě nevyjádří. Naopak bez procesních odchylek od správního řádu je upraveno schvalování změny v orgánu tuzemské pojišťovny podle § 41 zákona o pojišťovnictví. Určitou terminologickou nepřesností je zde zaměňování pojmu "souhlas“ a "schválení“. Zatímco se například v § 19 odst. 2 hovoří o předchozím souhlasu se změnou v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu, zmiňuje se v § 19 odst. 1 předchozí "schválení“ změny v rozsahu činnosti (správně by se i zde mělo jednat o předchozí "souhlas“).

Schválení kvalifikované účasti

Vedle zmíněných rozhodnutí vydává Česká národní banka například také souhlas s nabytím kvalifikované účasti v pojišťovně. Zvláštní náležitosti žádosti pro udělení tohoto souhlasu jsou zakotveny v § 24 odst. 3 zákona o pojišťovnictví. V tomto paragrafu je stanovena také speciální lhůta pro vydání rozhodnutí. Česká národní banka o této žádosti rozhodne ve lhůtě 60 pracovních (nikoli tedy kalendářních) dnů. Tato lhůta však není vázána na doručení žádosti o souhlas s nabytím, resp. zvýšením kvalifikované účasti, ale na odeslání písemného potvrzení o obdržení této žádosti.

Odstraňování vad žádosti

Speciální je zde rovněž problematika odstraňování vad žádosti. Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den od počátku uvedené lhůty písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty pro schválení žádosti přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů a toto přerušení nelze při posuzování jedné žádosti opakovat. Nejedná se zde (jak je tomu v jiných řízeních běžné) o přerušení řízení, ale pouze o přerušení lhůty pro vydání rozhodnutí.

Fikce rozhodnutí

Jestliže Česká národní banka o žádosti o souhlas s nabytím, resp. zvýšením kvalifikované účasti nerozhodne ve výše uvedených lhůtách, nastává fikce pozitivního rozhodnutí a žádost o nabytí nebo zvýšení účasti se považuje za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. K zasílání rozhodnutí je zde podle mého názoru nadbytečně uvedeno, že pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení (podle § 71 odst. 2 správního řádu je totiž za vyhotovení rozhodnutí obecně považován den jeho předání k doručení). Ke zveřejňování rozhodnutí je nad rámec správního řádu dále uvedeno, že důvody neudělení souhlasu uveřejnění Česká národní banka na žádost žadatele způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pojistní matematici

Legislativa