10.1 Novelizace zákona č. 250/2016 Sb.
prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.
V polovině roku 2022 tomu bude pět let, kdy se stal účinným zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tento zákon upravující obecný rámec přestupkového práva se dočkal v průběhu tohoto období několika změn.
Významné je, že v roce 2020 řešil Ústavní soud ve dvou nálezech otázku promlčecí doby nastavené přechodnými ustanoveními zákona a původní úpravu této otázky zrušil. K další dílčí novelizaci zákona o odpovědnosti za přestupky došlo v roce 2021. Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, zrušil původní úpravu týkající se využívání údajů z informačních systémů veřejné správy pro účely přestupkového řízení. Zákonem č. 417/2021 Sb. pak bylo provedeno několik dalších změn, které reagují na praktické problémy spojené s rozhodovací praxí v oblasti přestupkového práva.
Zaměříme se na pět změn platných s účinností od 1. února 2022, které se týkají promlčecí doby, omezujícího opatření, příslušnosti, procesní ochrany a požadavků na oprávněnou úřední osobu.
Promlčecí doba
Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání. Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. V rozhodovací praxi vyvolávala vzhledem k úpravám obsaženým ve zvláštních předpisech nejasnosti otázka, kdy mezní tříletá nebo pětiletá lhůta neběží vzhledem ke skutečnostem, které způsobují stavení či přerušení promlčecí doby.
Novelizovaná úprava výslovně stanoví, že do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo trestní nebo soudní správní řízení pro týž skutek. Nezapočítává se ani doba, po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení. Konečně nezapočítává se doba, po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.
Promlčecí doba se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku, vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, nebo vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání. Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. Nově je upřesněno pravidlo pro situaci, kdy je prvním úkonem v přestupkovém řízení vydání příkazu. V takovém případě se přerušuje běh promlčecí doby doručením tohoto příkazu.
Omezující opatření
Omezujícím opatřením se v přestupkovém právu rozumí zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce, dále povinnost zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným okruhem osob nebo povinnost podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování.
Kontrola dodržování omezujícího opatření ze strany obecní policie a Policie ČR by měla přispět ke zvýšení efektivity kontroly dodržování omezujícího opatření. Stanoví se proto, že správní orgán, který omezující opatření uložil, a správní orgán stejného druhu, v jehož správním obvodu má omezující opatření účinky, informují o uloženém omezujícím opatření orgán Policie České republiky, v jehož územním obvodu má omezující opatření účinky, a obecní policii, která vykonává působnost ve správním obvodu obce, v němž má omezující opatření účinky.
Podmínky uložení omezujícího opatření spočívajícího v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování se zpřesňují v otázce hrazení nákladů spojených s účastí pachatele v programu pro zvládání agrese nebo násilného chování. Pachatel je povinen uhradit náklady poskytovateli tohoto programu, není-li tento program poskytován bezplatně. Pokud pachatel program neabsolvuje, dopustí se přestupku spočívajícího v úmyslném nedodržení omezujícího opatření. Pokud se pachatel programu zúčastní, ale náklady spojené se svou účastí neuhradí, pak bude poskytovatel tohoto programu moci po pachateli úhradu nákladů vymáhat.
Příslušnost
Na rozdíl od úpravy účinné do 30. 6. 2017 nestanovil zákon č. 250/2016 Sb. věcnou příslušnost obecního úřadu k řízení o přestupcích proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou obecnímu úřadu svěřeny. Tuto citlivou otázku řeší novelizovaná úprava tak, že je změněna věcná příslušnost v řízení o přestupcích proti pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje. Příslušným orgánem se stává úřad obce vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu, nikoli pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tyto přestupky bude moci projednávat též starostou zřízená komise pro projednávání přestupků, jakož i strážník obecní policie příkazem na místě.
Přestupku proti pořádku ve státní správě spáchaného porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje se dotýká i upravené ustanovení o oznamování přestupku policejním orgánem. Orgán státní policie činí nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání tohoto přestupku a shromažďuje důkazní prostředky podobně jako u ostatních přestupků projednávaných obecním úřadem. Smyslem policejního předšetřování je zajistit podklady pro řízení o přestupku, které by obecní úřad sám mohl jen obtížně opatřit.
Změna příslušnosti v předšetřování se dotýká i přestupku ublížení na zdraví projednávaného rovněž obecními úřady. Doposud platilo, že policejní orgány předšetřovaly pouze přestupek proti občanskému soužití, v jehož důsledku došlo k ublížení na zdraví z nedbalosti. Nově bude policejní orgán činný i v případech úmyslného ublížení na zdraví, kde je zájem na řádném provedení řízení o přestupku i vzhledem k větší společenské škodlivosti daného jednání.
Procesní ochrana
Novelizace zákona č. 250/2016 Sb. se na několika místech dotýká záruk procesní ochrany v přestupkovém řízení.
Některé přestupky proti občanskému soužití a proti majetku spáchanými mezi osobami blízkými lze vést pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Přímo postižená osoba má zvláštní procesní postavení. Je jí zaručeno právo na vyrozumění o zahájení řízení, právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, právo na poskytnutí informací o řízení, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, právo účastnit se ústního jednání a být přítomna při všech úkonech v řízení, právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a právo na oznámení rozhodnutí.
Právní úprava umožnila prolomit požadavek souhlasu přímo postižené osoby a vést řízení, byla-li spácháním…
