6.1.3.1 Odvolací lhůta při oznámení rozhodnutí
JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D., Mgr. Jiří Venclíček
Stanovení odvolací lhůty při oznámení rozhodnutí
Ustanovení § 83 SŘupravuje lhůtu pro podání odvolání v těch případech, kdy je správní rozhodnutí oznámeno účastníkům řízení. Touto skutečností se odlišuje od konstrukce § 84. Nicméně i přesto uvedené ustanovení upravuje dvě možné situace, které však mají společný základ. Jím je oznámení rozhodnutí. Pokud rozhodnutí bylo oznámeno a obsahovalo poučení, které bylo bez vad, potom je obecně lhůta pro podání odvolání stanovena v § 83 odst. 1. Oproti tomu v těch případech, kdy bylo účastníkům řízení oznámeno rozhodnutí bez poučení, případně s poučením neúplným nebo nesprávným, lhůtu pro podání odvolání upravuje § 83 odst. 2. Tím je vysvětlen rozdíl mezi oběma odstavci uvedeného ustanovení, který pro větší názornost zachycuje níže uvedené schéma.
Odvolací lhůty při oznámení rozhodnutí
Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2014, č. j. 1 A 34/2013 – 124, "[z] dikce § 83 odst. 2 SŘ z roku 2004 je nutno dovodit, že k prodloužení odvolací lhůty dochází přímo ze zákona. Jestliže je poučení správního rozhodnutí neúplné, pak neplatí základní lhůta uvedená v § 83 odst. 1 SŘ 2004, nýbrž automaticky platí lhůty podle § 83 odst. 2 SŘ. Uvedené ustanovení neumožňuje správnímu orgánu ani soudu posuzovat otázku, zda neúplnost poučení mohla přímo zasáhnout do práv účastníka řízení."
Oznámení rozhodnutí
Ustanovení § 83 SŘ navazuje na předpoklad, že správní rozhodnutí bylo účastníkům řízení oznámeno. Pokud by tomu tak nebylo, je na místě postup podle § 84 SŘ. Institut oznamování rozhodnutí je upraven v § 72 SŘ. Podle něj se rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou.
Poněkud specifickým způsobem, který je do jisté míry na pomezí mezi doručením písemného vyhotovení a ústním vyhlášením rozhodnutí, je rozhodnutí v rámci řízení na místě podle § 143 odst. 2. V takovém případě se rozhodnutí vyhlašuje ústně, nicméně jeho písemné vyhotovení se bez zbytečného odkladu doručuje dodatečně.
Tomu ostatně odpovídá i § 19 odst. 4. Rozhodnutí je platně oznámeno i případě tzv. fikce doručení podle § 23. Vedle doručení písemného vyhotovení do vlastních rukou se rozhodnutí oznamuje podle § 72 odst. 1 také ústním vyhlášením. Taktéž je stanoveno v § 71 odst. 2 písm. b). Ústní vyhlášení však má účinky oznámení pouze v případě, že se účastník při ústním vyhlášení vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, přičemž tato skutečnost se musí poznamenat do spisu. Rozhodnutí lze oznámit i veřejnou vyhláškou, jsou-li pro tento způsob splněny zákonem dané předpoklady obecně uvedené v § 25.
Podle závěrů judikatury
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2005, č.j. 3 As 33/2005-80, publikovaný pod č. 874/2006 Sb. NSS. Pozn.: Uvedené rozhodnutí se vztahuje k předcházející právní úpravě.
"nabídne-li účastník řízení důkazy k prokázání skutečnosti, že se v době doručování rozhodnutí ... nacházel na zahraničním zájezdu, a odvolací správní orgán bez dalšího konstatuje, že těmito důkazy není možné zpochybnit fikci doručení rozhodnutí ..., je takový postup v rozporu se zákonem a důvodem pro zrušení rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce ve správním řízení ... jako opožděně podané."
Oznámení a vydání rozhodnutí
Podle § 83 odst. 1 SŘ lze odvolání podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. V této souvislosti je třeba odlišit dva časové momenty. Tím prvním je vydání rozhodnutí a druhým je oznámení rozhodnutí. Vydání rozhodnutí upravuje § 71. Jde o vlastní existenci rozhodnutí. Dokud rozhodnutí není vydáno, není ve věci rozhodnuto. Pokud účastník přesto podá odvolání, měl by jej správní orgán poučit a upozornit na skutečnost, že jeho podáním se nemůže zabývat. Oproti tomu tam, kde již bylo rozhodnutí vydáno, lze očekávat, že bude v brzké době i oznámeno. Mohou však nastat situace, kdy se účastník seznámí s již vydaným rozhodnutím ještě před tím, než je mu oznámeno, například v souvislosti s nahlížením do spisu, případně je mu neformálně sdělen jeho obsah.
Podle závěrů judikatury
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č.j. 1 Ans 2/2008-52, publikovaný pod č. 1626/2008 Sb. NSS.
"o vydání rozhodnutí ve správním řízení ... se jednalo ... tehdy, pokud stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí byl předán k doručení, popřípadě byl učiněn jiný úkon směřující k jeho doručení za situace, kdy ústní vyhlášení rozhodnutí nemělo účinky oznámení nebo rozhodnutí nebylo v souladu se zákonem vyhlášeno veřejnou vyhláškou. ... Pokud je rozhodnutí vydáno, eventuální nedostatek oznámení rozhodnutí některému z účastníků není nedostatkem vydání rozhodnutí, nýbrž je nedostatkem v oznámení již vydaného rozhodnutí tomuto účastníkovi řízení. Ochrany svých práv se takový účastník mohl domáhat ve správním řízení podle správního řádu podáním odvolání ve správním řízení, neboť samotné rozhodnutí doposud nenabylo právní moci."
Zatímco před vydáním rozhodnutí odvolání podat nelze, neboť není co napadnout, po vydání rozhodnutí již odvolání podat lze. Právní úprava umožňuje podat odvolání ještě před tím, než je vydané rozhodnutí oznámeno. V takovém případě správní řád stanovuje fikci, že odvolání bylo podáno první den odvolací lhůty. Určení, kdy bylo podáno odvolání, má vazbu ke lhůtám pro postup a rozhodnutí v odvolacím řízení (srov. § 88 SŘ).
Vydání a oznámení rozhodnutí
Vydání a oznámení rozhodnutí
Bez ohledu na výše uvedenou výjimečnou možnost obecně platí postup, že odvolat se lze po vydání a oznámení rozhodnutí ve stanovené odvolací lhůtě. Důvod, proč se předpokládá podání odvolání po oznámení rozhodnutí, je ten, že oznámením rozhodnutí se jeho adresát teprve seznamuje s jeho skutečným obsahem a následně je s to vyjádřit své námitky a výhrady, které jsou podle § 82 odst. 2 náležitostí odvolání.
Odvolací lhůta
Lhůta pro podání odvolání činí 15 kalendářních dnů. Započítává se do ní tedy i sobota, neděle či svátek. Pouze, pokud by konec této lhůty měl připadnout na tyto dny, nastává posunutí konce odvolací lhůty na nejbližší pracovní den. Lhůta pro podání odvolání počíná běžet následujícího dne ode dne oznámení rozhodnutí (bylo-li rozhodnutí oznámeno v pátek, prvním dnem patnáctidenní lhůty je sobota). Tím není dotčena možnost podat odvolání ještě před oznámením rozhodnutí, kdy se konstruuje fikce jeho podání prvního dne odvolací lhůty. Je třeba pamatovat na skutečnost, že § 83 odst. 1 SŘ představuje obecnou právní úpravu. V souladu s § 1 odst. 2 nelze vyloučit, aby jiné zákony stanovily lhůty pro podání odvolání odchylně, tedy delší, nebo kratší. Zvláštní zákony mohou stanovit lhůtu pro podání odvolání zpravidla kratší. Typické to je v těch případech, kde je dán silný veřejný zájem na co nejrychlejším vyřešení určitého případu. Pokud zvláštní zákony lhůtu pro podání odvolání neupravují, potom platí obecná patnáctidenní lhůta stanovená správním řádem.
Obecná odvolací lhůta je podmíněna tím, že poučení, uvedené v oznámeném rozhodnutí, bylo bez vad.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2014, č. j. 10 As 61/2014 – 34, "Vydal-li správní orgán pravomocné rozhodnutí o tom, že odvolání je opožděné (§ 92 odst. 1 SŘ z roku 2004), další odvolání ve stejné věci zamítne jako nepřípustné podle § 92 odst. 1."
Počítání času
Lhůta pro podání odvolání je svým charakterem lhůtou procesní. Uplatní se pro ni pravidla počítání času upravená v § 40 SŘ. Do běhu odvolací lhůty se tak nezapočítává den, kdy bylo rozhodnutí oznámeno. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Přitom není věcí účastníka, aby prokazoval, že podal odvolání včas. Naopak postačí jeho tvrzení. Povinnost dokázat opak má správní orgán. Lhůta je zachována i v případě, je-li posledního dne lhůty učiněno odvolání u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo je v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu. Lhůta je rovněž zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno odvolání přímo u odvolacího správního orgánu, který odvolání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
Prominutí zmeškání úkonu
V úvahu přichází i institut prominutí zmeškání úkonu podle §…
