7.1.4.1 Příloha 1: Příslušnost správního orgánu k přezkumnému řízení a účastenství
Účastenství v přezkumném řízení o opatření obecné povahy
Ze závěru č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009:
Přezkumné řízení o opatření obecné povahy má zvláštní charakter a je zvláštním postupem podle části šesté správního řádu, na který se ustanovení § 94 až 99 správního řádu použijí pouze přiměřeně. Přitom lze vycházet z toho, že především samotný charakter opatření obecné povahy (zvláštní procesní postavení dotčených osob a s tím související nemožnost určení účastníků přezkumného řízení, odlišnosti řízení o vydání opatření obecné povahy a rozhodnutí, odlišnosti obsahu a právních účinků opatření obecné povahy a rozhodnutí) vylučuje, aby se podle § 174 odst. 2 správního řádu vedlo přezkumné řízení stejným způsobem, jako v případě přezkumu zákonnosti pravomocného rozhodnutí.
§ 95 odst. 4 správního řádu stanoví: "Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká, nebo jejich právní nástupci.“ Aplikace tohoto ustanovení se jeví jako obtížná vzhledem ke skutečnosti, že řízení, ve kterém se vydává opatření obecné povahy, žádné účastníky ve smyslu § 27 správního řádu nemá. Dále lze vycházet z toho, že v § 95 odst. 4 správního řádu se hovoří pouze o řízení ve smyslu § 9 a o rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu, nikoliv o postupu podle části šesté správního řádu a o opatření obecné povahy. To svědčí ve prospěch výkladu, že přezkumné řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu není shodné s přezkumným řízením podle § 94 až 99 správního řádu o pravomocném správním rozhodnutí, ale že se jedná o specifický postup podle části šesté správního řádu.
Ustanovení § 95 odst. 4 správního řádu je podle názoru poradního sboru nutné přiměřeně aplikovat v tom smyslu, že osoby, které měly podle § 172 odst. 4 a 5 správního řádu procesní práva v řízení o vydání opatření obecné povahy, mají stejná procesní práva v přezkumném řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu. Takový výklad odpovídá textu zákona a též vyhovuje z hlediska praxe. Alternativou by mohl být výklad, podle něhož přezkumné řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu je správní řízení jako přezkumné řízení podle § 94 a násl. správního řádu, v němž je přezkoumávána zákonnost pravomocného rozhodnutí. Tato alternativa je však spíše důvodem pro přijetí výše uvedeného výkladu, že přezkumné řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu je postupem podle části šesté správního řádu.
Otázku účastenství podle § 95 odst. 4 správního řádu by bylo možné řešit například přiznáním postavení účastníka přezkumného řízení těm osobám, které sice v řízení o vydání opatření obecné povahy nejsou účastníky ve smyslu § 27 správního řádu, ale mají v řízení přiznána jistá procesní oprávnění. V úvahu by připadaly osoby, které jsou oprávněny uplatnit připomínky (§ 172 odst. 4 správního řádu) anebo užší okruh osob, které jsou oprávněné uplatnit písemné odůvodněné námitky (§ 172 odst. 5 správního řádu). Vzhledem k množství osob, které by připadaly v úvahu v případě první varianty, by však bylo provedení přezkumného řízení ve většině případů zřejmě zcela znemožněno. Druhou, z hlediska počtu účastníků omezenější variantu, lze jen stěží argumentačně obhájit. Pokud bychom přistoupili na východisko, že osoby nadané v řízení o vydání opatření obecné povahy procesními právy se v přezkumném řízení na základě § 95 odst. 4 správního řádu "transformují“ v účastníky, pak je třeba do této kategorie zahrnout i "účastníky“ dle § 172 odst. 4 správního řádu, protože podmínky pro podání připomínek dle tohoto ustanovení odpovídají podmínkám účastenství dle § 27 odst. 2 správního řádu (mohou být přímo dotčeny na svých právech a povinnostech, resp. v konkrétním případě by bylo nutné zkoumat, zda se přezkoumávané opatření obecné povahy jejich práv skutečně může dotknout). Je však otázkou, zda by byly účastníky podle § 27 odst. 1 nebo podle § 27 odst. 2 správního řádu.
V souvislosti s výše přijatým výkladem k otázce okruhu účastníků řízení dále vyvstává otázka, jakou formou bude přezkumné řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu ukončeno. V § 174 odst. 2 správního řádu se hovoří o rozhodnutí. Z toho lze dovozovat, že ač je přezkumné řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu specifickým postupem podle části šesté správního řádu, jeho výsledkem je vydání rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu. Tento výklad lze ve vztahu k přezkumu územního plánu podpořit též zněním § 54 odst. 6 stavebního zákona, který přímo odkazuje na rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu.
V neposlední řadě je tedy nutné zodpovědět otázku nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení podle § 174 odst. 2 správního řádu. Podle ustanovení § 73 odst. 1 správního řádu totiž "Nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.“ Odvolání z povahy věci podat nelze, protože toto právo je vyhrazeno účastníkům řízení (§ 81 odst. 1 správního řádu), z důvodu absence účastníků však nelze ani rozhodnutí oznámit, podle § 72 odst. 1 správního řádu se totiž rozhodnutí oznamuje právě účastníkům a v tomto případě tedy není komu oznamovat. Z povahy věci a vzhledem k výše uvedenému lze za nejvhodnější v této situaci považovat využití postupu podle § 173 správního řádu a rozhodnutí vydané v přezkumném řízení oznamovat stejným způsobem jako opatření obecné povahy, kterého se toto rozhodnutí týká. Tento postup je též vyhovující z hlediska informovanosti dotčených osob a tím i základních zásad činnosti správních orgánů. Takový postup rovněž odpovídá pouze přiměřenému použití části druhé…
