7.2.1.1 Příloha 1: Řízení o povolení obnovy
Závěr č. 53 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu – Obnova řízení z moci úřední v neprospěch účastníka řízení.
Správní orgán nemůže podle § 100 odst. 3 správního řádu z moci úřední nařídit obnovu řízení, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a nemohly být z objektivních důvodů v tomto řízení uplatněny, a pokud tyto skutečnosti nebo důkazy mohou v neprospěch účastníka řízení odůvodnit jiné řešení otázky, která byla předmětem správního řízení (viz důvod podle § 100 odst. 1 písm. a/ správního řádu). V případě naplnění ostatních důvodů podle § 100 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu lze nařídit obnovu řízení i v neprospěch účastníka řízení.
Z odůvodnění:
Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu se zabýval otázkou, jak postupovat v případě, že po právní moci rozhodnutí zjistil správní orgán skutečnosti, které nejsou účastníku řízení ku prospěchu a které zakládají nová skutková zjištění. V souvislosti s výše uvedenou otázkou byly zkoumány podmínky pro nařízení obnovy řízení z moci úřední.
Podle § 100 odst. 3 správního řádu může o obnově řízení rozhodnout správní orgán rovněž z moci úřední, pokud je dán některý z důvodů podle § 100 odst. 1 správního řádu a pokud je na novém řízení veřejný zájem. Podmínkou nařízení obnovy řízení je tedy existence veřejného zájmu na obnově řízení (veřejný zájem prokazuje správní orgán, který obnovu řízení nařídil) a naplnění podmínek podle § 100 odst. 1 správního řádu (§ 100 odst. 4 správního řádu upravuje zcela samostatný důvod pro nařízení obnovy řízení).
Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu lze řízení obnovit, pokud vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, a pokud mohou tyto skutečnosti nebo důkazy odůvodnit jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. Gramatickým výkladem tohoto ustanovení lze dovodit, že správní orgán může z moci úřední obnovit řízení pouze v případě, že jsou již dříve existující důkazy ku prospěchu účastníka. Pokud tedy správní orgán po právní moci rozhodnutí zjistí, že skutečnost nebo důkaz, který existoval už v době původního řízení, odůvodňuje jiné posouzení předmětu řízení a svědčí v neprospěch účastníka řízení, nemůže jej uplatnit jako důvod obnovy řízení. Ačkoliv tedy výše uvedená podmínka směřuje k rozšíření důvodů pro obnovu řízení na žádost, neboť z pohledu naplnění podmínky je důležité, že skutečnost nebo důkaz nemohl uplatnit právě ten účastník, jemuž je ku prospěchu (není na újmu, pokud takový důkaz nebo skutečnost mohl uplatnit jiný účastník řízení, který by z něho prospěch neměl), musí být aplikována i v případě nařízení obnovy řízení, neboť § 100 odst. 3 správního řádu její aplikaci nevylučuje. Takový výklad je rovněž v souladu s požadavkem ochrany práv a oprávněných zájmů dotčených osob výslovně zakotveným v § 100 odst. 5 správního řádu. Pokud by tedy nastala výše popsaná situace, nemohl by správní orgán z moci úřední nařídit obnovu řízení z důvodu podle § 100 odst. 1 písm. a) věta první správního řádu, ale musel by využít buď jiný důvod obnovy řízení, nebo zahájit přezkumné řízení z důvodu porušení § 3 správního řádu (nesprávně zjištěný skutkový stav věci).
V případě nařízení obnovy řízení na základě dalších důvodů upravených v § 100 odst. 1 správního řádu se již podmínka prospěchu pro účastníka řízení neuplatní, neboť ji zákon nestanoví. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu lze obnovit řízení, pokud se provedené důkazy ukázaly nepravdivými a pokud to může odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. Podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu lze řízení obnovit, pokud bylo zrušeno nebo změněno rozhodnutí, které bylo podkladem pro rozhodnutí vydané v řízení, o jehož obnovu se jedná, a pokud toto zrušení nebo změna rozhodnutí může odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. V případě nařízení obnovy řízení pak musí správní orgán podle § 100 odst. 3 správního řádu ještě prokázat veřejný zájem na obnově řízení.
Žádost neúčastníka řízení o obnovu řízení
Ze závěru č. 91 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2010:
V řízení o obnově řízení je účastníkem ten, kdo splňuje podmínky uvedené v § 27 správního řádu, a to bez ohledu na to, zda s ním správní orgán v původním správním řízení jako s účastníkem jednal nebo nejednal. Eventuálně by mohla připadat v úvahu aplikace ustanovení § 34 odst. 4 správního řádu, které stanoví, že správní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, což je ovšem možné pouze za předpokladu, že o to účastník požádá a že tím nemůže vzniknout újma jinému účastníkovi. O uznání úkonů rozhoduje správní orgán usnesením, přičemž nevyhoví-li podateli, oznamuje usnesení pouze jemu.
V případě podání žádosti o obnovu řízení se ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu toto podání posuzuje podle svého skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Z obsahového hlediska by tak mohlo být vyvozeno, že se jedná o podnět k postupu podle § 100 odst. 3 správního řádu, v tomto případě by měl správní orgán postupovat podle § 42 správního řádu, podle něhož je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, by následně mohl, bude-li k tomu dán důvod, ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí o obnově řízení z moci úřední rozhodnout, a to jestliže je dán některý z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 správního řádu a jestliže je na novém řízení veřejný zájem. Podnět by popřípadě mohl být z obsahového hlediska posouzen i jako např. podnět k provedení přezkumného řízení ve smyslu § 94 odst. 1 správního řádu, což by připadalo v úvahu, pokud by byla napadána zákonnost rozhodnutí, a ne skutečnost, že vyšly…
