5.16 Prohlášení nicotnosti rozhodnutí
JUDr. Lukáš Potěšil, PhD., Mgr. Jiří Venclíček
Vady správních rozhodnutí
Nicotnost představuje specifickou a dosti výjimečnou skupinu vad správních rozhodnutí, které pro rozhodnutí znamenají negativní právní důsledky popírající jeho vlastní existenci. Co do povahy, jde o vady nejtěžší či nejzávažnější. Proto jsou s nicotností spojeny i ty nejvážnější důsledky. Z teoretického hlediska nicotné správní rozhodnutí nemusí být nikým respektováno, je nevymahatelné a neuskutečnitelné.
Z pohledu požadavku právní jistoty je nicméně pro adresáty nicotného správního rozhodnutí vhodnější, pokud vůči němu využijí předvídané procesní postupy, kterými lze nicotnost autoritativní cestou posoudit a následně potvrdit, resp. je ze stavu jejich domnělé existence odklidit. Dojde-li adresát rozhodnutí k posouzení jeho případné nicotnosti, je vždy lepší využít opravné prostředky, které právní úprava dává k dispozici, přičemž je třeba podotknout, že v nich obsažená námitka nicotnosti rozhodně nezpůsobuje jejich nepřípustnost, a navíc se s ní budou muset správní orgány náležitě vypořádat. Důvodem k tomuto postupu je skutečnost, že ze strany správního orgánu bude patrně nicotné správní rozhodnutí považováno za bezvadné rozhodnutí. Proto je výhodnější tomu zabránit cestou opravných prostředků.
Důvody nicotnosti
Důvody nicotnosti, které zná ustanovení § 77 SŘ, vycházejí z ustálené judikatury převážně správních soudů a poznatků teorie správního práva. Důvodem nicotnosti je podle nich:
-
absolutní nedostatek pravomoci;
-
neexistence právního podkladu;
-
absolutní nedostatek věcné příslušnosti;
-
požadavek trestného plnění;
-
naprostá neurčitost, nesrozumitelnost, vnitřní rozpornost a nesmyslnost;
-
absolutní nemožnost, neuskutečnitelnost, nerealizovatelnost;
-
absolutní nedostatek vůle správního orgánu a formy správního aktu;
-
omyl v osobě adresáta;
-
neexistence skutkového základu a (poněkud problematický důvod)
-
nesprávné složení kolegiálního orgánu.
Podle § 77 odst. 1 SŘ je nicotné rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. To neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost (pouze a jen) z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal.
Zjištění a prohlášení nicotnosti z moci úřední
Podle § 78 odst. 1 SŘ se nicotnost zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv, neboť zde neplatí žádné lhůty. Vzhledem k tomu, že nicotnost v sobě zahrnuje vady tak zásadního charakteru, nenapravuje se uplynutím času. Nicotné rozhodnutí tak jednou provždy zůstane nicotným. Jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti.
Podnět k prohlášení nicotnosti
Mimo situaci, kdy se nicotnost zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, správní řád rovněž upravuje možnost podat podnět k prohlášení nicotnosti. Podnět k prohlášení nicotnosti není opravným prostředkem. K podání podnětu jsou oprávněni jednak účastníci správního řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kterých se toto rozhodnutí může dotknout a jsou uvedeni v jeho písemném vyhotovení, včetně právních nástupců všech těchto osob, pokud je pro ně toto rozhodnutí závazné. Důležitý je pojem "podnět", stále totiž platí, že se řízení o prohlášení nicotnosti zahajuje z úřední povinnosti. Oprávněné subjekty takto mohou pouze upozornit na to, že podle jejich názoru je rozhodnutí stiženo nicotností z důvodu věcné nepříslušnosti.
Podání podnětu k prohlášení nicotnosti podle § 78 odst. 1 SŘ neodpovídá právu domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před…
