1.4.4 Působnost věcná
JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.
Pod věcnou působností se rozumí oblast, okruh, společenských vztahů, které určitý právní předpis upravuje a pro něž stanovuje obecně závazná a vynutitelná právní pravidla chování. Z hlediska platného a účinného správního řádu nalezneme vlastní základ věcné působnosti v jeho § 1 odst. 1, jež je, slovy zákona samotného, označováno jako předmět úpravy. Správní řád obsahuje nejen úpravu správního řízení, ale také i právní regulaci dalších forem činnosti (postupů) správních orgánů. Zaměřuje se tedy na více druhů procesů a forem při výkonu veřejné správy.
Rozsah věcné působnosti
Rozsah věcné působnosti je pak založen na kombinaci pozitivního a negativního vymezení. K tomu, aby došlo ke správné aplikaci správního řádu, je třeba přihlédnout k oběma druhům kritérií ve vzájemné kombinaci.
Pozitivní vymezení věcné působnosti je obsaženo v § 1 odst. 1 správního řádu, a to tak, že se správní řád použije na veškerý postup správních orgánů (ve smyslu legislativní zkratky), pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Došlo tím také k naplnění ústavněprávního požadavku zákonnosti výkonu státní (veřejné) moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Předmětem úpravy v něm není pouze správní řízení, ale řečeno shodně s důvodovou zprávou "veškerý postup správních orgánů při výkonu veřejné správy, tedy na veškerou veřejnoprávní činnost správních orgánů směřující navenek vůči fyzickým a právnickým osobám, neupravenou jinými právními předpisy.“
Aplikace správního řádu
Ve zvláštních právních předpisech upravujících výkon veřejné správy na jednotlivých úsecích a v jednotlivých oblastech vůbec nemusí být obsažen odkaz na aplikaci správní řádu. Správní řád se aplikuje vždy, půjde-li o výkon veřejné správy spadající pod pozitivní vymezení a nepůjde-li o postupy, činnosti, spadající pod tzv. negativní vymezení působnosti.
Předmět působnosti správního řádu
Díky tomuto vymezení je možné uzavřít, že předmětem působnosti správního řádu je činnost (postup) orgánů veřejné správy při jejím výkonu navenek. Zaměřuje se tedy na celou veřejnou správu, a to jak v podobě její části – státní správy (přímé státní správy), jež je vykonávána bezprostředně na základě zákona státem a jeho orgány, tak i na samosprávu, která je vykonávána státem aprobovanými subjekty nestátního charakteru. Z hlediska aplikace správního řádu se dnes nerozlišuje, zda správní orgán vystupuje při plnění úkolů veřejné správy v samostatné působnosti (při výkonu samosprávy), nebo při výkonu státní správy (jak vlastními správními úřady, tak i při tzv. působnosti přenesené – nepřímé státní správy, vykonávané orgány samosprávy v zastoupení státu, jeho pověřením a jeho jménem). Dlužno podotknout, že správní řád však počítá s jistými…
