7.1.7 Rozhodnutí v přezkumném řízení

7.1.7 Rozhodnutí v přezkumném řízení

Mgr. Petra Vrábliková

§ 97

Pochybnosti o zákonnosti rozhodnutí

Pokud je tedy přezkumné řízení zahájeno pro důvodnou pochybnost o zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí, správní orgán, který je k přezkumu příslušný, se zabývá pouze těmito pochybnostmi.

K prověření otázky zákonnosti si v první řadě musí opatřit potřebné podklady, není-li nezákonnost zcela zřejmá přímo z obsahu přezkoumávaného rozhodnutí. Taková situace by však měla být primárně odstraněna v rámci řízení o řádných opravných prostředcích – odvolání a rozkladu.

K přezkumu by tak měl mít správní orgán k dispozici především spis o řízení, z něhož přezkoumávané rozhodnutí pošlo, jakož i vyjádření správního orgánu, který je vydal. O vyjádření správního orgánu, který rozhodnutí vydal, platí plně to, co bylo zdůrazňováno v rámci odvolání. Správní orgán – ani ten k přezkumu příslušný, ani ten, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno – by se neměl spokojit s prostým vyjádřením názoru, zda rozhodnutí je, či není důvodné, správní orgán, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno, by se k podstatě přezkumu měl vyjádřit věcně – proto by jej správní orgán vedoucí přezkumné řízení měl ve výzvě k vyjádření informovat o tom, co bylo důvodem k zahájení přezkumného řízení. Bylo-li řízení zahájeno na základě podnětu nebo kontroly nadřízeného správního orgánu, lze kopii podnětu nebo závěry kontrolní zprávy k výzvě přiložit.

Posuzování zákonnosti

Správní orgán při posuzování zákonnosti rozhodnutí vychází vždy ze stavu, jaký tu byl v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí. Nejde jen o stav skutkový (stav podkladů pro vydání rozhodnutí a dokazování ve správním řízení), nýbrž i o stav právní (s výjimkou situace, kdy je zákon nebo jiný předpis, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno, zrušen Ústavním soudem, pak jeho textem v dalším rozhodování vázán není, naopak taková situace je důvodem pro zrušení rozhodnutí vydaného na základě takového nezákonného předpisu).

Podklady pro řízení

Tím však nijak není limitována jeho povinnost zajistit si pro své rozhodnutí dostatek podkladů, nemusí v žádném případě vycházet z (procesního) postupu správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, je-li namítáno právě procesní pochybení, dokonce by ani neměl.

Správní orgán v rámci přezkumného řízení může vycházet z jakýchkoliv podkladů, které mu umožní závěr o tom, zda rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, bylo v souladu se zákonem. V tomto směru není vázán ani případným výčtem podkladů, který je zvláštním zákonem pro vydání přezkoumávaného rozhodnutí požadován.

Zpravidla si tedy opatří podklady, které součástí původně vedeného spisu nejsou, těmito podklady mohou být:

• Výpovědi svědků nebo účastníků řízení např. o tom, že v průběhu řízení došlo k procesnímu nebo jinému pochybení zakládajícímu nezákonnost přezkoumávaného rozhodnutí (ani zde však není přihlíženo k těm procesním vadám, které na zákonnost přezkoumávaného rozhodnutí nemohly mít vliv), vyloučena není ani výpověď úředních osob, které se na vedeném řízení podílely.

• Listinné nebo jiné důkazy svědčící o

  • nesprávnosti postupu správního orgánu nebo nezákonnosti rozhodnutí (odborná vyjádření, závěry znalců, metodické pokyny nebo judikatura svědčící o vadném právním závěru rozhodnutí),

  • jiných vadách správním orgánem nezpůsobených (o vadách v doručení, o spáchání trestného činu nebo přestupku třetí osobou, který sekundárně způsobil posun ve skutkových zjištěních, apod.),

  • dobré víře nebo její absenci u účastníků, kteří z přezkoumávaného rozhodnutí nabyli práv (nebo pozbyli povinností),

  • míře újmy, která by mohla vzniknout účastníku, který z přezkoumávaného rozhodnutí nabyl práv (nebo pozbyl povinností), změnou nebo zrušením přezkoumávaného rozhodnutí tak i míře újmy, která vznikla účastníkům ostatním nebo veřejnému zájmu.

Pokud vychází správní orgán v přezkumném řízení z jiných podkladů, než jaké byly účastníkům předestřeny v řízení před orgánem prvního stupně nebo před orgánem odvolacím, je i zde povinen dát účastníkům možnost, aby se s těmito podklady seznámili.

Okruh účastníků přezkumného řízení

S ohledem na to, že okruh účastníků přezkumného řízení a řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, nemusí být totožný (srv. kap. 7/1.4 příručky), pokud je účastníkem přezkumného řízení osoba, která nebyla účastníkem řízení, v němž bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno, a nejde-li zároveň o právního nástupce některého z účastníků předchozího řízení, správní orgán v rámci přezkumu dá účastníkům možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí vždy, a to i když nové podklady neshromažďoval. Důvodem je zachování principu rovnosti účastníků. Je-li přitom v přezkumném řízení prováděn důkaz spisem z řízení, v němž bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno, má účastník přezkumného řízení právo seznámit se i s tímto spisem, a to v rozsahu, v jakém z něj byly podklady použity. Je na úvaze správního orgánu, zda bude prováděno dokazování spisem jako celkem (takový postup by neměl být pravidlem, neboť je v zásadě nepřezkoumatelný) nebo jen některými jeho částmi a zda umožní účastníkovi seznámit se s obsahem celého spisu nebo jen těmi jeho částmi, jimiž bude prováděn důkaz.

Správní orgán by měl vyzvat k seznámení s poklady pro vydání rozhodnutí účastníky i tehdy, pokud jejich okruh zůstal stejný, důkaz je prováděn pouze spisem z předchozího řízení, avšak namítaným nebo zjišťovaným důvodem nezákonnosti je manipulace se spisem nebo otázky s ní souvisící (např. úmyslně špatná interpretace některého z odkladů, zamlčení jejich části, nevypořádání se všemi podklady při vydání rozhodnutí apod.).

Vydání rozhodnutí

Poté, co správní orgán shromáždí všechny podklady a umožní účastníkům se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim, vydá své rozhodnutí.

Zákon připouští pouze tři možnosti – zastavení řízení a zrušení nebo změnu rozhodnutí.

1. Zastavení řízení

   Správní orgán řízení zastaví:

   • Z důvody ochrany dobré víry. Pokud zjistí, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, avšak újma, která by vznikla účastníkovi, který z něj nabyl práva v dobré víře, zrušením nebo změnou rozhodnutí, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která by vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu.

   • Jestliže po zahájení řízení zjistí, že přezkum rozhodnutí není ze zákona přípustný.

   • Jestliže již uplynula zákonem stanovená doba, po kterou je přezkum přípustný.

   • Jestliže zjistí, že právní předpis porušen nebyl – rozhodnutí je tedy zákonné.

   Jeden z možných meritorních závěrů v přezkumu, totiž že zákon porušen nebyl, je prezentován formou…