10.2.2 Účastníci a zúčastněné osoby v přestupkovém řízení
prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.
Účastníci přestupkového řízení
Přestupkové řízení se nemůže konat bez hlavních účastníků řízení, protože ve správním řízení se rozhoduje o právech a povinnostech konkrétních osob. Hlavním účastníkem řízení o přestupku je vždy konkrétní obviněná osoba. Vedení přestupkového řízení proti neznámému pachateli nepřichází v úvahu. Dále je účastníkem i poškozený a vlastník věci, která má být zabrána, ale pouze v té části řízení, která se těchto osob přímo týká (tedy v části týkající se uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, resp. v části týkající se zabrání věci nebo náhradní hodnoty).
Procesní způsobilost
Procesně způsobilou je obecně každá osoba v tom rozsahu, v jakém jí zákon přiznává svéprávnost. Protože za přestupek je odpovědná fyzická osoba, která v době spáchání skutku dovršila patnáctý rok svého věku, má i mladistvý obviněný plnou procesní způsobilost. Rovněž dospělý obviněný, byť civilním soudem omezený ve svéprávnosti, má plnou procesní způsobilost. V případě právnické osoby se právní subjektivita a svéprávnost nerozlišuje. Jménem právnické osoby činí v přestupkovém řízení úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před civilním soudem.
Obviněný
Podezřelý z přestupku se stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Dokud není pravomocným rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného. V pochybnostech správní orgán rozhodne ve prospěch obviněného. Obviněný z přestupku má obecná práva účastníka řízení. Má tedy právo být neprodleně a v jazyce, kterému rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění a být poučen o svých právech. Obviněný je oprávněn účastnit se ústního jednání, případně být přítomen při provádění dokazování mimo ústní jednání. Má právo na obhajobu, což mimo jiné znamená, že má být v řízení "slyšen", tedy uplatňovat svá tvrzení či stanoviska a navrhovat důkazy.
Poškozený
Poškozeným je fyzická nebo právnická osoba, které byla spácháním přestupku způsobena majetková škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, a to za předpokladu, že tato osoba uplatní včas a řádně svůj nárok v přestupkovém řízení. Poškozeného správní orgán bezodkladně vyrozumí o možnosti uplatnit nárok a současně ho poučí, že nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení může uplatnit nejpozději při prvním ústním jednání nebo v jiné lhůtě, kterou určí. Poškozený má obecná práva účastníka řízení a zvláště pak právo žádat nařízení ústního jednání, uzavřít s obviněným dohodu o narovnání a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s náhradou škody.
Vlastník zabráné věci
Z účastnických práv vlastníka věci,…
