6.1.4 Účinky odvolání
JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.
V doktríně správního práva se tradičně podává, že s podaným odvoláním je spojen suspenzivní a devolutivní účinek. Problematiku účinků odvolání v první řadě upravuje § 85 správního řádu. V tomto ustanovení je zakotven tzv. suspenzivní (odkladný) účinek odvolání. Devolutivní účinek je oproti tomu upraven zejména v § 88 a násl. správního řádu, resp. je typický pro závěrečnou fázi odvolacího řízení, ve které postupuje a rozhoduje odvolací (nadřízený) správní orgán.
Podstatou odkladného účinku je, že v jeho důsledku nenastává právní moc odvoláním napadeného rozhodnutí, stejně jako nenastává jeho vykonatelnost nebo jiné právní účinky.
Devolutivní účinek spočívá v tom, že se po podání odvolání přesouvá pravomoc věc projednat a rozhodnout na nadřízený (odvolací) správní orgán. Ten přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a rozhodne o odvolání. Tím ovšem není dotčeno, že po podání odvolání určité procesní úkony provádí pro odvolací správní orgán ještě správní orgán prvního stupně, který napadené rozhodnutí vydal (a který k němu disponuje i správním spisem).
Odkladný a devolutivní účinek je spojen s odvoláním. Kde není odvolání, není na místě vůbec uvažovat o jeho odkladném a devolutivním účinku.
Není-li jeden z výroků (samostatných rozhodnutí pojatých do jednoho správního aktu) vůbec napaden odvoláním, nemůže ohledně něj nastat devolutivní (a suspenzivní) účinek.
Podmínky odkladného účinku
K tomu, aby došlo k nastoupení odkladného účinku odvolání a jeho důsledkům, jak jsou uvedeny výše, právní úprava vyžaduje splnění některých podmínek, případně neexistenci některých skutečností, které odkladný účinek vylučují. Tyto podmínky a skutečnosti upravuje § 85 správního řádu.
Podle § 85 odst. 1 správního řádu, nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. Z textu tohoto ustanovení tak lze dovodit, za jakých okolností a podmínek lze hovořit o odkladném účinku podaného odvolání. Ten potom nastupuje automaticky přímo ze zákona a není třeba o něj speciálně žádat. Zvláštní úpravu odkladného účinku odvolání obsahuje § 140 správního řádu.
Checklist
-
Zákon odkladný účinek odvolání nevylučuje.
-
Odkladný účinek není vyloučen rozhodnutím správního orgánu vydaným na základě zákona.
-
Včas podané odvolání.
-
Přípustné odvolání.
Ustanovení § 85 odst. 1 správního řádu konstruuje v první řadě předpoklad k nastoupení odkladného účinku odvolání, a to, že zákon nestanoví jinak. Tento úvod, potažmo návětí, je třeba blíže rozebrat a uvést, jaké všechny situace pokrývá. Pod slovním spojením "nestanoví-li zákon jinak“ je třeba chápat odlišnou právní úpravu. Ta přitom může být upravena ve zvláštním zákoně, ale i přímo ve správním řádu. V těchto případech můžeme hovořit o tom, že odkladný účinek je vyloučen přímo ze zákona (ex lege). Odkladný účinek může být vyloučen přímo správním řádem. Odkladný účinek může vyloučit i zvláštní zákon.
Do této kategorie ovšem můžeme v širším významu zařadit i situace, kdy je odkladný účinek odvolání vyloučen na základě zákona rozhodnutím správního orgánu. Jde o situace, ve kterých zákon dává správnímu orgánu možnost úvahy k vyloučení odkladného účinku. Tak tomu je i v případě § 85 odst. 2 správního řádu. Opačným příkladem jsou ustanovení zákona, která naopak zapovídají správnímu orgánu možnost odkladný účinek vyloučit.
Podle § 61 odst. 2 správního řádu odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek.
Podle § 76 odst. 5 správního řádu odvolání proti usnesení obecně nemá odkladný účinek.
Podle § 147 odst. 3 správního řádu odvolání proti rozhodnutí o přijetí nebo uložení záruky za splnění povinnosti nemá odkladný účinek.
Podle § 76 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů, odvolání nemá odkladný účinek.
Podle § 23a odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
Je třeba o ... účastenství rozhodnout usnesením podle § 28 odst. 1 správního řádu tak, že účastníkem řízení není. Případné odvolání proti tomuto usnesení podle § 85 odst. 1 správního řádu, ve spojení s § 76 odst. 5 správního řádu, nemá odkladný účinek a podle § 28 odst. 1 správního řádu nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.
Odkladný účinek může vyloučit na základě zákonného zmocnění správní orgán svým rozhodnutím. Tato pravomoc ovšem může být popřena tím, že zákon výslovně stanoví, že odkladný účinek vyloučit nelze.
Podle § 62 odst. 5 správního řádu odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek.
Podle § 81 odst. 5 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.
Shrnutí
Odkladný účinek podaného odvolání nastává automaticky, není-li vyloučen zákonem (správním řádem či zvláštním zákonem), rozhodnutím správního orgánu a nejde-li současně o opožděné nebo nepřípustné odvolání. Podstata odkladného účinku spočívá v tom, že v době od jeho podání do okamžiku rozhodnutí odvolacího správního orgánu napadené rozhodnutí nenabývá právní moci, stejně jako nenastává jeho vykonatelnost či jiné účinky.
Podmínkou vzniku odkladného účinku odvolání, tj. překážky, pro kterou napadené rozhodnutí nenabude právní moci, je mj. včasnost jeho podání. Za pomoci argumentu a contrario lze dovodit, že opožděné odvolání nemá odkladné účinky, a to ani v tom případě, že o něm není dosud rozhodnuto.
Předběžná vykonatelnost
V případě včasného a přípustného podání odvolání nikdy nemůže dojít k tomu, že jím napadené rozhodnutí nabude právní moci. Může se však stát (předběžně) vykonatelným a mohou nastat i jiné účinky. V takových případech hovoříme o předběžné vykonatelnosti a o předběžně vykonatelném rozhodnutí. Předběžná vykonatelnost nastává právě v případě, kdy je odkladný účinekex lege nebo ex decerto (actu) vyloučen. Jak stanoví § 74 odst. 2 správního řádu, rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek (a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím). Obecně je vykonatelnost vázána na právní moc rozhodnutí a je spojena s právní mocí, případně nastává uplynutím určité lhůty (ke splnění pravomocně uložené povinnosti). Předběžná vykonatelnost však představuje výjimku z navázání vykonatelnosti na právní moc, pročež vykonatelnost může nastat i bez ohledu…
