1.3.6 Zásada materiální pravdy
Mgr. Ing. Lenka Bursíková
Zásada materiální pravdy je tradiční procesní zásadou. Obecně ukládá příslušným orgánům zjišťovat skutkový stav věci. Je nezbytnou součástí rozhodovacího procesu. Bez seznámení se a náležitého zjištění skutkového stavu věci lze jen obtížně rozhodnout. Takové rozhodnutí může být zcela odtržené od reality, a nesplní tak svůj účel, kterým je řádný výkon veřejné správy a ochrana práva (jak subjektivního, tak objektivního).
Zásada materiální a formální pravdy
Zásada materiální pravdy je opakem zásady pravdy formální, jejíž podstatou by bylo, že správní orgán vychází pouze z toho, co jednotlivé dotčené osoby souhlasně uznávají za skutečnost nebo s čím zákon spojuje určité právní následky. Správní orgán má povinnost zjišťovat skutkový stav a nemůže se spokojit jen s tvrzením účastníka, nýbrž ve veřejném zájmu musí zjistit, jak se věci mají. Podle judikatury, vztahující se k předcházejícímu správnímu řádu, při uplatňování zásady materiální pravdy je úřad provádějící správní řízení povinen zjistit ex officio... skutečný stav věci, o které má rozhodovat, aniž by se omezoval na tvrzení účastníků (stran) řízení. Proti této zásadě stojí zásada formální pravdy, ve které se úřad může při zjišťování podkladů pro rozhodnutí spokojit s tím, co uvádějí jako skutkovou podstatu strany. Správní řád je vystavěn na zásadě materiální pravdy.
Ustanovení § 3 SŘ, které v sobě obsahuje tuto zásadu, stanovuje správnímu orgánu povinnost postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Korektiv představuje skutečnost, že zákon může stanovit něco jiného.
Modifikace zásady materiální pravdy
Podle § 141 odst. 4 SŘ ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které byly účastníkem navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Podle § 143 odst. 2 předpokladem uložení povinnosti na místě je zjištění stavu věci. Podle § 150 odst. 1 SŘ může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutková zjištění za dostatečná. Podle § 150 odst. 5 je-li účastník přítomen a plně uzná důvody pro vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a lze vydat příkaz na místě.
Zásada materiální pravdy
Podstatou ustanovení § 3 a zásady materiální pravdy je, že se zaměřuje na zjišťování skutkového stavu věci. K uplatnění zásady materiální pravdy jsou zaměřena ustanovení správního řádu o podkladech pro vydání rozhodnutí a dokazování. Správní orgán není povinen zjišťovat stav věci přesně a úplně, nýbrž postačí zjistit takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jde proto o přesvědčení správního orgánu o tom, jaký je skutečný stav věci. Skutková stránka věci má být zjištěna bez důvodných pochybností, a to s využitím zásad legality, proporcionality, právní jistoty a v souladu s veřejným zájmem.
Správní řád stanoví, že je povinností správního orgánu vyřídit věc bez zbytečného odkladu. Tomuto požadavku odpovídá zmíněná korekce (racionalizace) zásady materiální pravdy s tím, že je třeba dbát procesní efektivity a ekonomie. Věc by proto měla být vyřízena co nejúčelněji, nejrychleji, nejjednodušeji a nejlevněji. Postačí zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemusí proto být zjištěn přesně a úplně. Neměly by být prováděny důkazy, které jsou zjevně nadbytečně a které nejsou bezpodmínečně nutné. Určitá míra pochybností správního orgánu zůstává takřka vždy, neboť jsou to účastníci, kteří znají přesně a úplně skutkový stav věci. Správní orgán by se měl vydat cestou nejsnazší, ale současně cestou, která umožňuje spolehlivě zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
Pokud již například bylo v řízení o přestupku zjištěno, jaký přestupek a kým byl spáchán, bylo by nadbytečné, aby správní orgán dále v této souvislosti prováděl dokazování výslechem dalších svědků, což by vedlo k průtahům v řízení a k jeho nehospodárnosti.
Podklady pro vydání rozhodnutí
Za…
