10.2.5 Zvláštní druhy přestupkového řízení
prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.
Přestupkové právo upravuje tři zvláštní postupy:
Adhezní řízení
Adhezní řízení je součástí nezkráceného přestupkového řízení, byl-li uplatněn nárok na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení. Správní orgán působí na obviněného, aby dobrovolně nahradil škodu způsobenou spácháním přestupku nebo vydal bezdůvodné obohacení získané na úkor poškozeného spácháním přestupku. Správní orgán uloží obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu, jestliže byla tato škoda způsobena spácháním přestupku a její výše byla spolehlivě zjištěna. V pochybnostech o těchto otázkách správní orgán poškozenému nárok nepřizná a odkáže ho na soud. Obdobně se postupuje rovněž v případě, kdy by zjišťování škody vedlo ke značným průtahům v přestupkovém řízení.
Náhradu škody lze přiznat též pouze v části uplatněného nároku. Pokud byla škoda nahrazena, správní orgán vyrozumí poškozeného o nemožnosti rozhodovat o jím uplatněném nároku. Pokud poškozený uplatní nárok na náhradu škody opožděně, správní orgán jej usnesením odkáže na soud nebo jiný orgán veřejné moci.
Dohoda o narovnání
Správní orgán může schválit dohodu o narovnání, kterou uzavře obviněný a poškozený, jestliže takový způsob vyřízení věci je dostačující s ohledem na veřejný zájem. Podmínkou narovnání je to, že obviněný uhradil škodu poškozenému a složil na účet správního orgánu peněžitou částku určenou k veřejně prospěšným účelům. Přitom prohlášení obviněného o tom, že projednávaný přestupek spáchal, je nezbytné, aby mohlo být narovnání považováno za projednání přestupku konkrétní osoby. Ačkoliv není vyslovena vina obviněného, narovnání zakládá překážku věci rozhodnuté. Skutečnost, že přestupek je předmětem evidence v Rejstříku trestů, nebrání využití institutu narovnání.
V případě, že správní orgán dohodu o narovnání neschválí, pokračuje v řízení a vydá rozhodnutí o vině a trestu s tím, že v tomto rozhodnutí odůvodní, proč navrhovanou dohodu o narovnání jako způsob vyřízení věci nepřipustil.
Příkazní řízení
Příkazní řízení je formou zkráceného přestupkového řízení. Právní úprava přitom rozlišuje příkaz, proti němuž lze podat odpor, a příkaz na místě, který nabývá právní moci, podepíše-li obviněný příkazový blok.
Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze pouze uložit správní trest:
Příkazem nelze rozhodnout v řízení zahájeném se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku, jakož i o uplatněném nároku na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení.…
